Hlavní obsah

Jmelí zabíjí stromy ve velkém. Žádné štěstí, spíš mor

Právo, Vladimír Klepáč

Tisíce stromů na Moravě jsou v ohrožení kvůli masivně se šířícímu jmelí bílému. I když je staří Keltové považovali za magickou rostlinu a jako symboly štěstí, lásky a plodnosti je jmelí součástí Vánoc, pro nynější arboristy je tato rostlina morem, který devastuje krajinu.

Foto: Pavel Karban, Právo

Arborista odstraňuje jmelí z napadené lípy v Sedlištích na Frýdecko-Místecku. Archivní snímek

Článek

Jmelí roste v korunách listnatých stromů, nejčastěji na lípách, javorech, topolech nebo jabloních, které v podstatě pomalu dusí. Je obtížné se jej zbavit. Vědci ale konečně přišli na to, jak jmelí zahubit.

„Jmelí je zakořeněno přímo ve větvích hostitelského stromu. Když je vytrháme, ještě více se rozmnoží,“ řekl Právu arborista z brněnské Mendelovy univerzity Jiří Rozsypálek.

„Nejúčinnější metodou dosud bylo je vyřezat ze stromů i s napadenými větvemi. Takovýto zásah lze ale uskutečnit jen tehdy, pokud je napadena jen boční, a tedy nedůležitá větev,“ dodal s tím, že s kolegy nyní na veřejné zeleni ve Zlíně a Přerově otestoval nový postup.

Smrtelné probuzení

Při likvidaci jmelí vědci využili toho, že jde o parazitickou rostlinu plně závislou na svých hostitelích. Jmelí odčerpává větvím vláhu a živiny. Místo vyřezávání i s větvemi se vědci rozhodli na něj použít v zimě, kdy jsou hostitelské stromy bez listí, a tedy odpočívají, běžně dostupné růstové stimulátory.

Jde o postřik, který na jaře život podporuje a v zimě zabíjí. Ideální k jeho aplikaci je počasí s teplotami od minus pěti do plus deseti stupňů. Stromy nemají listy, a tak pokračují v zimním odpočinku.

Zato jmelí se po postřiku náhle probudí k životu. Stimulátory v něm nastartují fyziologické procesy. Stále zelený keřík otevře průduchy, zahájí fotosyntézu a chce pokračovat v tom, co dělal dosud, tedy brát živiny a vláhu ze svého hostitelského stromu. Jenže strom odpočívá a brát není z čeho. Jmelí proto odumírá.

Při testech na univerzitě byl zaznamenán úhyn skoro ve sto procentech případů. V terénu při testu na stromech ve veřejných parcích Zlína byla úspěšnost 95 a v Přerově 90 procent.

Je jako kůrovec

„Jmelí je už tolik, že nás doslova zaplavuje. Příroda si s ním sama poradit neumí. Žádný ochranný mechanismus proti jmelí nám neukázala. Budeme jí muset pomoci,“ doplnil Rozsypálek.

Například v Moravskoslezském kraji lze podle něj najít stálezelené lípy. Listy v korunách, zelené i v zimě, jsou totiž jmelí. Problém s ním je od Břeclavi až po Ostravu.

Zdůraznil, že před stále se šířícím jmelím nelze zavírat oči, protože situace se jinak bude nadále zhoršovat. Jmelí přirovnal ke kůrovci, který je jen populárnější. „Příroda nám dlouhodobě ukazuje, že je toho na ni už příliš. Snad pomůže náš nápad,“ dodal arborista.

Reklama

Výběr článků

Načítám