Článek
Prezident Petr Pavel mu udělil medaili Za zásluhy, přičemž podle hlavy státu Průša výrazně přispěl k rozvoji 3D tisku, jeho popularizaci a zpřístupnění široké veřejnosti a zasloužil se o stát v oblasti hospodářské.
Svoji první 3D tiskárnu smontoval rodák ze Sedletína u Chotěboře už v 19 letech. „V té době byly dva dostupné návrhy tiskáren, oba hrozně složité. Já ten původní návrh zjednodušil zkrátka proto, že jsem byl příliš líný s tak složitou věcí pracovat,“ vzpomínal v jednom z rozhovorů pro Novinky.
Jeho vlastní projekt tiskárny okamžitě zaujal. „Pracoval jsem na tom návrhu doma v obývacím pokoji a najednou podle něj vyráběl tiskárny celý svět.“ Postupně začal budovat firmu Prusa Research a tiskárny sám prodávat, vypracoval se mezi přední výrobce 3D tiskáren na světě.
Takzvané 3D tiskárny na sebe postupně pokládají vrstvy materiálu, až vznikne trojrozměrný objekt. Tím může být cokoliv, co předtím člověk navrhne v počítačovém programu.
Během pandemie koronaviru to byly právě ochranné pomůcky. „Když se zjistilo, že je nedostatek ochranných štítů, tak jsme během tří dnů stihli navrhnout model tak, aby vyhovoval doktorům, a další den už jsme měli vyrobených 800 kusů. Den na to jsme vyrobili 3000 kusů a za celou pandemii se nám jich podařilo vyrobit a rozdat skoro čtvrt milionu,“ vzpomínal.
Během první vlny koronaviru vyrobil Průša štíty pro lékaře díky 3D tiskárnám.
Tyto stroje přitom umějí částečně vyrábět samy sebe. „Naše tiskárny také tisknou asi 30 procent součástek, ze kterých se 3D tiskárny vyrábějí. Dá se říct, že se částečně sebereplikují. Pro nás má ohromnou výhodu, že používáme vlastní produkt k tomu, abychom fungovali dál,“ popisoval.
Průša je také zapsán v Guinnessově knize rekordů. Rekord se týkal množství naráz pracujících 3D tiskáren, úspěch se mu povedl 16. srpna 2019. „Sebrali jsme všechny tiskárny, které jsme měli po firmě, a pustili jsme je najednou,“ popisoval. Souběžně v provozu jich bylo přesně 1096.
Technologii 3D tisku představoval třeba i v českém pavilonu na Světové výstavě EXPO v Dubaji. Naposledy Průša zabodoval projektem, který umožňuje na běžných 3D tiskárnách vyrábět materiál pro vesmírné družice.
„Jde o přelomový materiál, který dokáže zpřístupnit vývoj kosmických technologií širšímu okruhu vývojářů. To, co bylo dosud doménou specializovaných laboratoří s drahým vybavením, je teď možné tisknout na běžné 3D tiskárně,“ popisoval letos v září.
Materiál byl svým složením navržen tak, aby splňoval náročné požadavky na použití v prostředí s vakuem, proměnlivými teplotami a také vysokými nároky na elektrostatickou bezpečnost. Nese přitom Průšovo jméno, nazvaný byl Prusament PC Space Grade Black.
