Článek
„Smyslem je změnit financování, ale pokud se tu bavíme o tom, co by veřejnoprávní média měla vysílat, tak my samozřejmě se chceme v dalším kroku dostat k nějaké širší diskusi, přesněji definovat, jak by měla veřejná služba vypadat,“ uvedl Nerušil ve vysílání Českého rozhlasu Plus.
Poslanec míní, že poslední více než čtvrtstoletí je vysílání České televize „vyosené“, což přičetl výsledku stávky v roce 2000. Podle Nerušila se tehdy „určité názorové proudy zmocnily obsahu vysílání.“ Údajnou nevyváženost přitom dokládal vlastní analýzou některých pořadů.
Podle něj by mělo dojít k posílení kontrolních mechanismů, co přesně si pod tím představuje, vysvětlil vzápětí. „Abychom kontrolovali nejenom finanční rovinu, ale i obsahovou rovinu,“ dodal s opětovným poukazem na údajnou vyosenost.
Na výroky reagoval ministr kultury Oto Klempíř: „Politici nemají co zasahovat do obsahu ani do řízení médií veřejné služby. To je základní princip, který naprosto respektuji. Pan poslanec Nerušil evidentně žije na jiné planetě než my.“
Ústavní pojistky, které by vládnoucím politikům znemožňovaly zasahovat skrze financování do fungování obou veřejnoprávních médií, považuje prý za zbytečné a nesystémové.
Po zavedení pojistek volal místopředseda lidovců František Talíř, který mimo jiné upozornil, že vláda ke zrušení poplatků přistoupila bez patřičné debaty. „My jako politici nemáme vůbec zasahovat do programu, do toho, co se vysílá,“ uvedl.
Vliv moci výkonné a zákonodárné na veřejnoprávní média byl dosud omezen existencí nezávislých rad a také tím, že politici neměli přímý vliv na jejich financování, které probíhalo výběrem koncesionářských poplatků.
Vláda v pondělí rozhodla o zrušení poplatků a oznámila, že Česká televize a Český rozhlas by měly příští rok dohromady dostat zhruba 7,8 miliardy korun ze státního rozpočtu. ČT by si proti letošnímu rozpočtu pohoršila zhruba o miliardu, rozhlas o 350 milionů korun. Příjmy obou médií by tak klesly na úroveň z let 2008 až 2024.
