Jako dobrovolný hasič šel nejdříve pomáhat jiným, až pak řešil svůj majetek

„Bydlíme dole v dědině, kde to nebylo tak zlé. Nás to přímo nechytilo, naštěstí to bylo slabší. Sebralo nám to jen 150, 200 tašek ze střechy,“ řekl Právu. S pomocí mikulčickým spoluobčanům proto neváhal. Dobrovolný hasičem je už přes 50 let. Třiadvacet roků byl navíc profesionálem, když vedl četu v Hodoníně.

„I proto jsem, jak to jen šlo, vyrazil do terénu. V okamžiku, kdy tornádo přišlo, jsme byli doma. Tam, kde řádilo nejvíc, za pět minut všechno zničilo. Vytahovali jsme lidi ze sutin, sváželi zraněné na stanoviště do Moravské Nové Vsi, protože ze začátku na Hodonín se nebylo možné dostat, silnice byly zavalené. Zavírali jsme i plyn a také vodu. Potrubí byla na spoustě míst narušená, voda tekla všude. Lidi, co to potřebovali, jsme pak vozili na evakuační místo u školky. Skončil jsem v pátek ve čtyři ráno,“ popsal Benada.

Už za hodinu dorazil do části obce, kde má rekreační objekt. Věděl, že pohled to nebude příjemný, a to se potvrdilo. Tornádo tam po sobě zanechalo šílenou spoušť.

„Byl tady statik, je to prakticky na zboření. Patnáct let jsme to zušlechťovali, modernizovali. Teď přišlo vše vniveč. Škoda se bude pohybovat s vybavením a zahrádkou kolem dvou a půl, tří milionů. Nemám slov,“ vykládal a nechápal.

Připustil rovněž, že domek opravovat možná ani nebude. „Přemýšleli jsme o tom. Jsme v důchodě a se zdravím na tom nejsme dobře. Nevíme, zda to vůbec budeme dávat dohromady. Kdybychom byli mladší ano, ale teď...,“ jen těžko hledal slova.

O pomoc obec ani jiné úřady či instituce zatím nežádal. „Vyptali jsme si jen plachty na zakrytí. Nevyužíváme to jako trvalé bydliště. Ať se první dostane na ty, co mají zasažené rodinné domky,“ konstatoval nešťastný muž.