Článek
V případě vypuknutí ozbrojeného konfliktu by se podle armády změnila branná povinnost z dobrovolné na povinnou. To by se formálně týkalo všech občanů od 18 do 60 let, v praxi by ale šlo o řízený a výběrový proces.
Armáda by podle Zdeňky Sobarňa Košvancové z Generálního štábu Armády ČR nejprve sáhla po lidech, kteří už mají vojenské zkušenosti.
Jako první by „rukovali“ příslušníci aktivních záloh, kteří se účastní každoročních cvičení. Česko jich má nyní necelých pět tisíc a do roku 2030 by jejich počty měly vzrůst až na deset tisíc. Do aktivních záloh povinně patří i vojáci, kteří opustili armádu po roce 2016 a nedosahují věku 60 let.
Profesionálních vojáků, kterých je zhruba 24 tisíc, by se mobilizace v pravém slova smyslu vůbec netýkala. „Vojáci z povolání jsou součástí organizační struktury, povolávání se týká zálohy ozbrojených sil,“ vysvětlila Košvancová.
Tyto dvě skupiny by v první fázi tvořily hlavní obrannou sílu země.
Časový harmonogram jednotlivých kroků je podle armády dán Plánem rozvinutí ozbrojených sil, který je neveřejný. Obecně ale platí, že armáda by nejprve doplnila stavy z aktivních záloh a bývalých vojáků.
Až v další fázi, pokud by to situace vyžadovala, by přišli na řadu civilisté bez vojenských zkušeností, primárně muži, kterým by povolávací rozkazy doručila pošta. Rozhodně by ale nešli rovnou k bojovým jednotkám.
