I o prázdninách chodí do školy, učí se pečovat o skot

Mezi účastníky srpnových kempů bylo i pět studentek Střední zemědělské školy v Chrudimi. „Chodíme do kroužku chovatelství skotu. Na jaře jsme byli v Brně na první výstavě a uspěli jsme. Ale stále je co se učit,“ řekla Právu Denisa Heranová, od září studentka 3. ročníku. Zvířata má podle svých slov ráda odmalička, ale že i krávy mají své výstavy, prý dlouho netušila.

„Znala jsem psí výstavy. Ale že na výstavy budu jednou chodit s krávou, to mě v životě nenapadlo,“ zasmála se studentka. Fitting je podle ní náročný. „Je to obrovský objem dovedností a znalostí. Musíte se naučit, jak krávu správně stříhat, jak ji vodit, vědět, jaký má mít správný postoj,“ jen namátkou zmínila dívka.

Zatímco loni se do prvního ročníku kurzu přihlásilo dvacet sedm účastníků, letos už byly vypsané dva běhy, celkem pro pětapadesát mladých nadšenců od 14 do 26 let, většinou studentů zemědělských škol. Proto jim kontakt se zvířaty není cizí.

„Ale máme tu chlapce, který teprve půjde do deváté třídy a hledá, na jakou školu se přihlásí. Zvíře měl v ruce poprvé. Je ale moc šikovný, už druhý den byste nepoznali, že je začátečník. Má pro ně cit a umí s nimi komunikovat. A zvířata vycítí, jestli jste autorita, nebo se jich bojíte,“ upozornila spoluorganizátorka kempu Tereza Dodávková ze Svazu chovatelů českého strakatého skotu.

Řekne-li se kráva, lidé si většinou vybaví její rozměry a pak i krásné hluboké oči. „Oko je pro krávu nejdůležitější smyslový orgán. Má velmi široký úhel záběru, proto kráva vidí do stran. A tak i při vodění je důležité, kde člověk stojí. Když jí zacloní zorné pole, je zvíře snáze ovladatelné,“ radí Tereza.

Kráva má také skvělou paměť. „Zapamatuje si až šedesát vrstevnic ve stádě. Přesně ví, kdo je kdo. A pamatuje si i lidské tváře, vůně a hlasy,“ dodala žena, která se stará o chod kempu.

Nové zkušenosti přijely do Lanškrouna načerpat i Martina a Eliška, zootechničky z jihočeské farmy Bohunice, která český strakatý skot chová.

„Naše firma se chce nově věnovat i vystavování, takže sbíráme informace,“ prozradila Martina. „Ale inspirace tu je i pro další naši práci. Například jsme měli přednášku o digitalizaci, jak počítač pomůže s chovatelstvím,“ dodala Eliška.

„Je důležité mladým ukázat, že zemědělství není jen práce v holínkách. Že lze využívat i moderní technologie. Když jim ukážeme cestu, nebudou odcházet do jiných oborů,“ míní Dodávková a doplnila, že v Česku se chová na 1,3 milionu kusů skotu všech plemen. Je to méně než v minulosti, ale poslední roky se tento stav pohybuje zhruba na stejné úrovni.

„Jen českého strakatého skotu je 121 tisíc kusů. Jde o kombinované plemeno, má proto dobrou masnou i mléčnou užitkovost. Nadojí až 30 litrů za den. Holštýnský skot, se kterým tu také pracujeme, je pouze dojné plemeno. Sice nadojí až šedesát litrů za den, ale jde o náročnější plemeno,“ vysvětlila Tereza.