Článek
„Říkal jsem si, že spojím ve svém projektu něco, co mě baví, a nějak to okořením,“ začíná svou prezentaci maturant ze 4. A Dominik. Před maturitní komisi předstoupil s projektem Cosplay (detailně propracovaný kostým na míru - pozn. red.) na postavu ze světa Star Wars.
Dominik využil své záliby v 3D tisku a během 126 hodin práce s pokročilými technologiemi a řešení praktických problémů vytvořil podrobnou příručku pro tvorbu kostýmu. Pomocí modelovacího programu navrhl brnění a helmu pro postavu válečníka Mandaloriana. Nejvíce práce mu zabrala právě helma, která se vyznačuje speciálně tvarovaným hledím. Vytiskl ji na své domácí 3D tiskárně, jenže výsledný produkt měl jednu vadu.
„Když jsem na konci upravoval modely pro tisk, tak mi trochu utekly rozměry a helma je příliš malá a nevejde se mi na hlavu,“ přiznává před maturitní komisí Dominik. Pro příště se tak chystá velikost lépe hlídat. Jeho prezentaci i tak komise ocenila a dostal za svůj výkon hodnocení chvalitebně, jak navrhovala vedoucí práce, pedagožka Blanka Čechová.
„Studenti mají vždy vedoucího, který je pro ně jako dráb a dbá na to, aby odevzdávali vše včas. Oponent neboli konzultant je odborně vede,“ vysvětlila Blanka Čechová, jak maturitní práce na smíchovské střední škole fungují.
„Je to práce na celý rok, studenti jí věnují přes sto hodin, někdo i mnohem více. Téma si vybírají podle vlastního zájmu,“ doplnila. Projekty, na kterých maturanti pracovali celý rok, vyvrcholí patnáctiminutovou obhajobou před komisí. Většina studentů je ale hodlá dále rozvíjet.
Rostliny se točí
S moderním 3D tiskem pracoval také Dominikův spolužák Karel, který se zajímá o hydroponii, neboli pěstování rostlin ve speciálním roztoku bez půdy. Jeho cílem bylo shromáždit znalosti o projektu tzv. rotační hydroponické farmy, ve které se rostliny pěstují v otočné konstrukci připomínající buben pračky, a předat je novému týmu poté, co on sám opustí brány střední školy.
„Bylo potřeba navrhnout nové světlo, a jak ho přidělat. Vytvořil jsem 3D modely, převedl je do tisknutelné podoby, vytiskl je, přidělal světelné pásy, seříznul jsem trubici. Když jsem měl všechny součástky, mohl jsem světlo složit a instalovat,“ popisuje Karel. Nad náročným projektem strávil 124 hodin práce a čas mu byl podle jeho slov velkým protivníkem.