Článek
Jaký máte názor na používání fotobank a stažených či zaplacených fotografií v politických kampaních a politickém marketingu? Je to vhodné, mělo by se to dělat?
V politice by se to rozhodně dělat nemělo. Přece jenom je to záležitost, která se týká sociální problematiky, a tam ta tolerance k tomu používat nějaké fotobanky je nízká. Vždycky to dopadne špatně.
Využívají politické strany fotobanky normálně? Když pomineme tu aktuální kauzu plakátu KSČM či třeba známý billboard ČSSD s Jiřím Paroubkem a skupinou dánských modelů z roku 2010, vzpomenete si na nějaké další takové případy z minulosti?
Pamatuji si na několik případů. Tuším, že to bylo třeba v krajských volbách u takových těch běžných anket „co říkají občané na...”, tam tehdy někdo našvihal něco jako učitelka, Žatec, 43 let, a později se zjistilo, že to je nějaká Němka z fotobanky.
Samozřejmě jakmile se tohle zjistí, tak to druhá strana rozmázne a nikdy to pak nekončí dobře.
Billboard s Jiřím Paroubkem. Bojoval za důchody dánské mládeže.
Takže vždy je lepší používat na propagační materiály strany vlastní členy či funkcionáře?
Vždy je ideální používat hlavně kandidáty, reálné lidi či podporovatele. V žádném případě by neměl člověk lhát, používat lidi z fotobanky a ještě se tvářit, že jsou reální. Byť v tom případě komunistů se člověk může tvářit, že to byla ilustrační fotka, ale prostě dopadne to špatně.
Oni tedy tvrdí, že to není v rámci volební kampaně, ale jde pouze o běžný propagační materiál, které strana vydává pravidelně. Nicméně všiml jsem si, že na tom plakátu je snad uveden zadavatel a zhotovitel a je to v období před volbami. Takže to je fakticky bráno jako volební materiál, ne?
Jakmile je někde uvedený zhotovitel a zadavatel, tak to zapadá do nějakého budgetu volební kampaně. Je to tedy samozřejmě volební kampaň. Žádná strana by to tam nedávala, protože jinak tím omezuje ten vyčleněný budget na volby.
Mluvil jsem například s poslancem KSČM Jiřím Dolejšem, ten mi řekl, že v případě tohoto plakátu a využití fotobanky vidí problém v tom, že jde o neznámého, cizího člověka, kterému je do pusy dávána podpora strany. Naopak v případě neutrálnějších politických sdělení by fotobanky nezatracoval. Jak to je? Je tato cesta přijatelná?
Je to tak, s tím by se dalo souhlasit. Jestli je to jasně ilustrační fotka, tak to není problém. Tady je problém to, že se někdo staví za hodnoty strany, není členem té strany, a ani o tom neví.
KSČM stáhla fotku s modelkou, která hlásala, že být komunistou je in
Jaké jsou hlavní rozdíly mezi politickým a konzumním marketingem? V konzumním se totiž fotobanky a ilustrační fota využívají úplně běžně.
Hlavní rozdíl je v tom, že v případě konzumního marketingu si všichni uvědomují, že to je do jisté míry hra. Když maminka kupuje dítěti jogurt a ono papá jogurt, tak se nikdo nezajímá, jestli to dítě je skutečně té mámy nebo jestli celá ta rodina v televizním spotu je ve skutečnosti rodina. Nikdo se nebude divit, když vyjde najevo, že tatínek je herec z Kroměříže a maminka je herečka z Prahy, protože si všichni uvědomují, že je to hra.
Kdežto politický marketing si hraje na pravdu, a tudíž je potřeba dodržovat pravidla pravdy.
