Článek
V úterý jste vystoupil z US-DEU. Jde o vaše individuální rozhodnutí nebo počátek organizované rebelie?
Jde o moje osobní rozhodnutí, za nímž je definitivní ztráta důvěry v to, že unie bude schopna vyřešit své problémy a předložit voličům program, který by je oslovil.
Na jaře jste se ale stal členem republikového výboru unie, jste za tuto stranu v zastupitelstvu pražského magistrátu, jste místostarostou Prahy 5. Proč tento náhlý krok uprostřed léta?
Nešlo o rozhodnutí ze dne na den. Neodcházím ani na základě osobních averzí či nějakého fatálního konfliktu. V republikovém výboru jsem se snažil prosazovat názory pražských členů unie, ale vedení strany mě přesvědčilo, že není své členské základně schopno naslouchat.
Jenže výsledky lednového sjezdu US-DEU ukázaly, že členská základna je pro tuto koaliční vládu i reformu veřejných financí - proto byl také do jejího čela zvolen Petr Mareš a nikoli Robert Kolář. Vy si myslíte, že pražští unionisté mají jiný názor?
Členská základna US-DEU v Praze se dlouhodobě neztotožňuje s danou realitou. Chtěli jsme, aby unie nečinila při reformě financí takové kompromisy. Ale jde i o obecnější problém, kdy US se prostřednictvím svého nejužšího vedení snaží nasazením kreditu strany hasit značné personální i programové problémy v ČSSD. Podle mého názoru by unie měla jasně říct, za jakých podmínek je ochotna ve vládě setrvat, což se nestalo. Vedení se hájí tím, že je takto schopno aspoň trošku korigovat předkládané reformní kroky, což je do jisté míry pravda. Na druhé straně tak ale činí doslova za cenu totálního sebezničení US.
Čili podle vás by unie měla z vlády vystoupit a orientovat se na ODS?
Můj odchod nemá jen širší politický rozměr. Jde i o neschopnost unie vyřešit poměry ve vlastní straně, dokončit integraci s DEU, naslouchat členské základně a prosadit její názory vůči vedení. Dlouho jsem o všem přemýšlel, chtěl jsem situaci v US změnit, ale zjistil jsem, že to v současném složení není možné.
Jste sám, nebo budou následovat další odchody a rezignace?
V tuto chvíli je to moje osobní rozhodnutí, nicméně jsem přesvědčen, že podobný krok zvažuje velká část členské základny US v Praze. Myslím, že můj krok by vedení mohlo chápat jako určité nastavení zrcadla reálných poměrů ve straně. Pokud vedení nenajde sílu změnit způsob jejího fungování, zapříčiní brzký rozpad unie.
Týká se toto rozčarování i poslaneckého klubu, jinými slovy mohlo by tím být ohroženo schválení reformních zákonů a státního rozpočtu?
Nechci předjímat kroky mých kolegů, ale předpokládám, že každý z nich zváží, do jaké míry unie plní sliby, jež dala voličům. Nyní mám signály z Prahy i krajů, že řada lidí stojí na rozcestí a přemýšlí. Osobně nepřestupuji do žádné jiné strany, zůstávám nezávislým zastupitelem a nadále bych se chtěl uplatnit v komunální politice.