Hitem v Brně je návrat ke krojům. Město na ně poskytne miliony, ale nebude to stačit

Původní lidové kroje se obnovují po celé Moravě. Nikdo ale nečekal, že o ně bude takový zájem i v Brně. Když se v městském participativní rozpočtu před časem objevil návrh Jiřího Murtingera na to, aby město finančně podpořilo obnovu brněnských krojů, protože se na hodech používají sice krásné, ale nepůvodní kroje z Kyjovska, strhla se doslova lavina.

Město na obnovu krojů nejprve vyčlenilo pro sedm městských částí čtyři miliony. Částku muselo záhy navýšit na šest milionů. To ale nebude stačit. „Zjistili jsme, že o obnovu svých lidových krojů má zájem dokonce 23 městských částí. Překvapilo nás, jak moc jsou tradice v mladých lidech zakořeněny,“ řekl Novinkám brněnský radní Petr Bořecký (KDU-ČSL).

Město do září zjistí, jak jsou na tom jednotlivé chasy s obnovou krojů a jak jim může pomoci s financemi či zajištěním odborníků, kteří dohlédnou na to, aby byly kroje historicky věrné.

V Žebětíně pomohla s obnovou krojů seniorka, která tamní chase, tedy zhruba stočlennému týmu starajícímu se o zachování tradic, věnovala své polštáře. Ušity totiž kdysi byly z rozstříhaného ženského kroje. „Díky látce z potahů jsme byli schopni dopátrat se hrubosti tkaniny, z níž byl kroj ušit,“ uvedl žebětínský zastupitel Adam Vošmera (KDU-ČSL).

V Žebětíně zůstal zachován ženský kroj, nicméně známá byla jeho poválečná podoba. Chasa tam ale chce používat jeho původní podobu, takže se řeší detaily jako je zaoblení šatů a použité krajky. Problémem je mužský kroj. Před sto lety místo něj muži nosili černé obleky a bílé košile. Díky etnografům se ale podařilo dostat se dále do historie. I muži budou mít lidový oděv.

Zatímco Řečkovice si udržují své tradice již čtvrtou dekádu a chasa, tedy nejmladší generace, tam zpívá a tančí na hodech v krojích po babičkách a dědečcích, v Medlánkách je situace jiná. K obnově kroje tam napomohla před třemi roky středoškolská práce jedné ze studentek.

Snažila se vypátrat původní lidový oděv. Pomohli etnografové a medlánecký kroj je již na světě. Opět pomohly zápisky z kronik i pamětníci. Na hodech se sice v této městské části schází až sto krojovaných, ale originální kroj má zatím jen šest párů. Díky podpoře města by jich do roka mohlo být dvanáct. „Zájem o folklór je u nás obrovský. Všechno si to řídí chasa, tedy hlavně parta desítek lidí ve věku od 18 do 25 lidí,“ řekl starosta Michal Marek (Občané pro Medlánky).

„Nikdo přeci nechce zpívat s avatarem na mobilu. U nás lidová tradice spojuje zástupce všech generací a na krojované akce přicházejí stovky diváků,“ uvedl starosta Kohoutovic Jakub Hruška (KDU-ČSL). Mladé hody tam měli o uplynulém víkendu a zase na nich měli plno.

Aktuálně Kohoutovičtí řeší, jaké jsou ty správné ženské šátky a zapracovat chtějí na mužských krojích. Radnice tam vyčlení pro uskladnění kohoutovických krojů nevyužitou mandlovnu jednoho z činžáků, aby měla chasa pro jejich údržbu alespoň nějaké zázemí.

S obnovou krojů pomáhá na moha místech jižní Moravy krajský úřad. „Máme obrovskou radost z toho, že tahounem návratu k moravskému folklóru je mladá generace. Je to dokladem toho, že tradice nejsou mrtvé, že kultura spojuje generace a vytváří nám funkční komunity od venkova po města,“ řekl náměstek jihomoravského hejtmana pro kulturu František Lukl (STAN), který je současně starostou Kyjova.

Připomněl, že je z tamní místní části Bohuslavice, kde si chasa obdobně ještě před nedávnem doplňovala a podle historických pramenů upravovala kroje, přestože ty kyjovské jsou prý tak hezké, že na nich už na nich není co vylepšovat.