Vláda chce kromě nouzového stavu vyhlašovat i stav nebezpečí

Změna má vládě umožnit pružněji reagovat při nenadálých situacích, jako bylo i šíření koronaviru.

„Po krizi přichází vyhodnocení. Musíme využít zkušenosti a promítnout je do zákona,“ prohlásil na pondělní tiskové konferenci Hamáček s tím, že připravil v zákoně dílčí změny.

V Česku je možné nyní vyhlásit čtyři krizové stavy – stav nebezpečí, nouzový stav, stav ohrožení státu a válečný stav.

„Nejnižší stupeň nemůže dnes vyhlásit vláda, navrhujeme proto zakotvit ho ústavním zákonem, aby to bylo možné. Jde spíše o snahu nejít s kanonem na vrabce,“ prohlásil Hamáček a dodal, že nyní mají tuto kompetenci pouze hejtmani a pražský primátor.

Má jít o řešení, které překlene situaci mezi nouzovým stavem a normálním, aby změny byly postupné. Stav nebezpečí v současnosti v ústavním zákoně vůbec zakotven není, ale je součástí tzv. krizového zákona.

„Během stavu nebezpečí bude možné omezit vlastnické právo, svobodu pohybu, pobytu, právo svobodně se shromažďovat či podnikat. Na rozdíl od stavu nebezpečí nebude možné omezit právo na stávku,“ doplnil Hamáček.

V rámci zákona by měl být dále zakotven Ústřední krizový štáb a mělo by dojít k vyjasnění jeho pravomocí a pravomocí Bezpečnostní rady států.

Vnitro chce prosadit i zrychlené projednávání zákonů ve Sněmovně a Senátu, a to v případě dolní komory do 72 hodin a u horní do 24 hodin.

Zatím jde podle Hamáčka pouze o první vlaštovku, celý návrh ještě projde meziresortním kolečkem na ministerstvech a debata proběhne i s opozicí. Pro to, aby ústavní zákon prošel, musí vláda získat 120 poslanců, potřebuje tedy i ty opoziční.

„Nikdo nerozporoval to, že bychom měli jít tímto směrem. Není to více pravomocí pro vládu. Dbali jsme na to, aby byla zachována rovnováha moci,“ dodal Hamáček.

Epidemie nového koronaviru ukázala, že legislativa počítá primárně se situacemi, které již v minulosti nastaly, jako byly například povodně, ale není zcela připravena na nové hrozby.

Změny zákonů by proto měly jasně stanovit kompetence vlády i jednotlivých ministerstev při těchto mimořádných situacích, aby se neopakovala situace z dubna letošního roku, kdy soud zrušil několik opatření ministerstva zdravotnictví a ta musela být přijata znovu rozhodnutím kabinetu.

O jednotlivých detailech dalších navazujících zákonů teprve bude podle Hamáčka řeč.