Článek
Podle premiéra Stanislava Grosse, z jehož podnětu vláda Přibyla jednomyslně jmenovala, by se kauza neměla dramatizovat. Podobně první vicepremiér Zdeněk Škromach (ČSSD) v Radiožurnálu uvedl, že se případ "zbytečně moc nafukuje". Zda bude o Přibylovi v úterý jednat vláda, Gross v pondělí ale neuvedl.
Unionisté s lidovci se shodují, že problém by se měl řešit. Koaliční lídři, kteří jsou zároveň ministry, by ale věc přenechali na rozhodnutí tzv. koaliční devítky. Ti, kteří ministři nejsou, tvrdí naopak, že by měla rozhodnout vláda. Gross Právu řekl, že nebude jenom kvůli tomu, aby ztratil popularitu či nebyl kritizován, obětovávat lidi.
Šéf US-DEU, vicepremiér a ministr spravedlnosti Pavel Němec podle svých slov ještě nedostal vysvětlení od premiéra, co ho k Přibylově nominaci vedlo. "Poté by měla rozhodnout koalice," uvedl Němec pro Právo.
Kalousek: jaký je rozdíl mezi Přibylem a Teličkou?
Podle místopředsedy KDU-ČSL Jana Kasala jmenování Přibyla není pozitivní vklad do fungování nové vlády. "Zástupci KDU-ČSL nenavrhli tento bod k jednání koaliční devítky a ta diskuse, pokud by měla pokračovat, by se měla vést na vládě," řekl Právu Kasal. S tím souhlasí i šéf lidovců Miroslav Kalousek, který pokládá za nešťastné, když je kdykoliv "nějaký aktivní služebník bývalého režimu povyšován v rámci státní správy".
Nelíbí se mu ale dvojí metr protestujících občanů, kterým se nelíbí jmenování Přibyla, ale nevystoupili proti schválení bývalého komunisty Pavla Teličky na post eurokomisaře. "Mezi nimi není žádný mravní rozdíl, snad jenom ten, že pan Telička byl větší prominent, který mohl jít hned na ministerstvo zahraničí. Pan Přibyl byl prominent menší a musel si to jít oddupat do pohotovostního pluku. Oba byli ale lokajové svého režimu," řekl Právu Kalousek.
Gross: ztloukl jenom vraha
Premiér Gross Přibyla, který šéfoval úřad již na ministerstvu vnitra, brání slovy, že ač pracoval za minulého režimu v represivních složkách, nebyl žádná mlátička. "Pan Přibyl jestli někoho někde fyzicky ztloukl, tak pokud vím, byl to pouze vrah, kterého zadržoval v Kralupech nad Vltavou," řekl Právu Gross.
To, že Přibyl pracoval v Pohotovostním pluku, který měl na starosti rozhánění demonstrací, Přibyl sám přiznal v roce 2000 v České televizi. Uvedl, že poté co v roce 1985 absolvoval policejní školu, zůstal v Pohotovostním pluku, jehož členem byl již za studií.
"Poté jsem se stal výkonným praporčíkem, kde jsem pracoval rok v této funkci, poté jsem přešel na zástupce velitele čety, potažmo velitele čety a v roce 1989, pardon, 1988 jsem byl pověřen velením roty," dodal tehdy.
Budou promítat filmy o roce 1989
Podle Rychlíka budou před vládní budovou každý týden promítat filmové dokumenty z Palachova týdne v roce 1989. Pod jeho výzvu volající Přibyla k odchodu se podepsalo podle něj již přes 200 lidí. Mezi nimi je senátor Jan Ruml či zpěvák David Koller. Na dotaz Práva, proč se rozhodl pro tento způsob protestu, Rychlík uvedl: "Když se rozhodnou udělat takovýto cynický krok, že smažou rozdíl mezi těmi lidmi, kteří se tam nechávali mlátit, a mezi těmi, kdo je tam tloukli."
Přečtěte si
komentář Pavla Vernera - Přibyl je Grossův přešlap
Jmenování Přibyla netěší ani vládního zmocněnce pro lidská práva Jana Jařaba, který se v roce 1989 demonstrací zúčastnil a byl podle svých slov zbit příslušníky Pohotovostního pluku. "Netěší mě hlavně jako zmocněnce pro lidská práva, že byl jmenován do funkce vedoucího Úřadu vlády člověk, který velel jednotce, která lidská práva aktivně potlačovala," řekl včera na dotaz Práva.
