Hlavní obsah

Generální ředitel ČT Dvořák: Stanice ČT 3 má nejvěrnější diváky. Bude jim chybět

Česká televize jen s těžkým srdcem letos ukončí vysílání stanice ČT 3, kterou spustila na počátku pandemie se zaměřením na seniory. Generální ředitel Petr Dvořák Právu řekl, že ČT nemůže jinak než šetřit, když vysoce rostou náklady, ale koncesionářský poplatek zůstává léta stejný.

Foto: Petr Hloušek, Právo

Generální ředitel ČT Petr Dvořák

Článek

Českou televizi čekají úspory v programech a propouštění zaměstnanců. Chcete za dva roky ušetřit 910 milionů korun. Co se stalo?

Došlo ke kombinaci několika faktorů. První je čtrnáct let klesající reálný příjem z televizních poplatků způsobený inflací, která v posledních měsících narůstá extrémním tempem. Druhý představuje aktuální skok v cenách energií, pohonných hmot, služeb a mezd. Třetí je, že víme, že vláda má jiné priority a nechce dnes zvyšování poplatků za Českou televizi a Český rozhlas řešit.

Poslední je pak už jen díl do skládačky. Je to závěr velké analýzy, která v ČT probíhala na žádost Rady ČT. Analýza v podstatě říká, že žádné větší vnitřní úspory, díky kterým jsme poslední dekádu mohli tak dobře fungovat, už nenajdeme. Další úspory už může přinést jen omezování činnosti a výroby.

ČT plánuje výrazně šetřit. Skončí ČT3, omezí se i sport

Domácí

Kdyby nyní nedosahovala inflace takové výše, tak byste škrty neoznamovali?

Když jsme loni připravovali takzvané dlouhodobé plány do roku 2026, počítali jsme s tím, že bude sice muset docházet k omezování některých činností, ale daleko pozvolněji. Aktuální ekonomická a společenská situace to ale změnily. Musíme reagovat rychleji.

Neumím si představit, že bychom divákům omezovali zpravodajství Podle analýzy už žádné zásadní vnitřní úspory nenajdeme. Musíme proto omezit výrobu

Navíc jsme byli přesvědčeni, že už letos s námi politici povedou debatu o úpravě financování médií veřejné služby. Ta dosud vůbec nezačala.

Na tiskové konferenci jste říkal, že je pro vás zásadní zachovat status České televize jako poskytovatele veřejné služby pro všechny diváky. Existuje něco, čemu se škrty vyhnou?

Škrty nebudou znamenat méně kvalitní Českou televizi. Nebudeme toho sice dělat tolik, ale stále budeme divákům nabízet pořady s vysokou obsahovou hodnotou. Pořady skvěle natočené, s tvůrčí invencí a originálními náměty. A vyráběné s prověřenými tvůrci i s mladými talenty.

Také jsem zmiňoval, že neplánujeme významné škrty ve zpravodajství.

Neumím si představit, že po dvou covidových letech, teď navíc v době války a zásadních ekonomických změn, bychom divákům omezovali zpravodajství. Že bychom ubírali zpravodajství ze světa, které je to nejdražší, nebo že bychom omezili vysílání z regionů. Nikdo jiný v Česku už to v takové míře nedělá. Navíc nám to diváci vrací svým zájmem i důvěrou.

Oznámil jste konec vysílání ČT 3. Má přinést úsporu 120 milionů korun. Není to v případě stanice tak oblíbené zejména mezi diváky zralého věku úspora na nesprávném místě?

Ukončení vysílání ČT 3 je krok, který se nám nebude dělat snadno. To ostatně platí pro všechny škrty, ke kterým musíme přistoupit. Jsem přesvědčen o tom, že stanice typu ČT 3 do vysílání České televize patří. Poskytuje důstojnou platformu pro pořady z našeho archivu. Trojka má jedno z nejvyšších hodnocení divácké spokojenosti na českém televizním trhu. Je to dobrá služba pro naši největší a nejvěrnější diváckou skupinu. Bude chybět.

Volební výbor rozhodl o finalistech do Rady ČT

Domácí

Ale v této chvíli, kdy se inflace vyšplhala na nečekanou úroveň, kdy se skokově zvyšují ceny vstupů a dál nám klesají reálné příjmy, nemáme jinou možnost než omezovat dílčí aktivity, abychom zachovali silné a zdravé jádro. Aby Česká televize nadále mohla na vysoké úrovni plnit své základní úkoly vůči společnosti.

Na čem konkrétně v případě ČT3 uspoříte?

Stěžejní podíl nákladů na provoz ČT 3 představují provozní náklady, zejména odměny autorům a výkonným umělcům za znovuuvedení díla, takzvané reprízné. Malý podíl mají pak i další náklady, jako je výroba skrytých titulků, audiopopisů, dramaturgie programu nebo digitalizace. Novou výrobu pro ČT 3 jsme ukončili už letos.

Oznámil jste konec trojky k Novému roku. Objeví se pořady uváděné na této stanici více na jiných kanálech?

Některé ano. Ale určitě ne všechny. Trojka byla specifická v tom, že jsme na ni mohli zařazovat i pořady, které mají svou hodnotu, ale z dramaturgických důvodů nebo z důvodů technické kvality záznamů není vhodné je na jiných kanálech uvádět.

Investice do koprodukce českých filmů představovaly sto milionů korun, zredukujeme je na polovinu

 O co budou ochuzeni sportovní diváci?

Sportovní vysílání je výrobně nesmírně náročné, ale hlavně pokud se bavíme o vysílacích právech, enormně drahé. A stále dražší. Sportovní kanál České televize byl dlouho výjimečnou veřejnoprávní stanicí v kontextu Evropy. Nabídka našich vysílacích práv i rozsah výroby sportovních pořadů byla extrémně bohatá. I v této oblasti ale musí dojít ke změnám.

Můžete být konkrétnější?

Budeme nuceni částečně omezit výrobu i vlastnictví práv. V některých případech i těch již nakoupených. Některá práva, kde nám to dovolí podmínky, tak nabídneme formou sublicence i dalším vysílatelům. Týkat se to bude třeba už části zápasů na mistrovství světa ve fotbale v Kataru.

Podle vašich slov má v ČT docházet ke „zpomalení výroby“. Co to znamená? Jakých pořadů se to dotkne?

Letos na jaře, kdy bylo zřejmé, že ekonomická situace se nebude vyvíjet dobře, a to dlouhodobě, jsme zastavili schvalování nových projektů. Těch, které by rozpočtově spadaly právě do dalších dvou let. Nyní, když máme připravenou strategii na toto období, začneme opět nové věci vybírat, vyvíjet a vyrábět. Budeme chtít dál divákům přinášet kvalitní a originální pořady. Ale bude jich méně než doposud, ve všech žánrech. A možná tak budeme při výběru ještě přísnější. Budeme prostě moci dělat jen něco.

Dočasně snížíte vklady ČT do koprodukčních filmů. O jaký objem peněz konkrétně půjde?

Česká televize má v naší kinematografii důležitou roli, je největším koproducentem českých filmů. Každý rok pro nás vklady do těchto snímků představovaly investici přes sto milionů korun. V takovém objemu si to už ale nemůžeme dovolit. A stejně jako bude zpomalovat tempo naší vlastní tvorby, musíme omezit i investice do koprodukcí. Téměř na polovinu.

Tušíte, jak na to budou reagovat tvůrci? Už jste o tom s nimi mluvil?

O tom, že se nám významně snižují naše finanční možnosti, mluvíme se všemi v segmentu audiovize dlouho. Rozumí tomu. Ale ano, pro tvůrce je to komplikovaná zpráva, budou muset hledat další zdroje financování.

Mezi politickými stranami není žádná, která by zvýšení koncesionářských poplatků prosazovala

Nicméně jako koproducent bude ČT samozřejmě fungovat dál a budeme se snažit filmům pomoci i jinak. Například hledáním nových nefinančních cest, jako je participace na postprodukci nebo využití našeho technického zázemí.

ČT usiluje o zvýšení koncesionářského poplatku dlouhodobě. Mluvilo se o zvýšení o patnáct korun, tedy na 150 korun měsíčně. Jak vypadá situace k dnešnímu dni?

Vláda ve svém programovém prohlášení explicitně uvádí, že se zaměří na udržitelnost financování veřejnoprávních médií, které vnímá jako základní podmínku jejich nezávislosti. Vypadá to tedy, že si význam médií veřejné služby uvědomuje. Realita ve Sněmovně je ale taková, že mezi politickými stranami není žádná, která by aktivně zvýšení poplatků prosazovala.

Pro nás je to velmi náročné, těžké, určitě to Českou televizi oslabí a majitele komerčních médií naopak posílí. Rozumím tomu, že české domácnosti dnes řeší své základní ekonomické fungování a vláda jim to asi nechce ještě víc komplikovat. Na druhou stranu námi navrhované zvýšení o patnáct korun na domácnost je tak nízká částka, že při růstu cen prakticky všeho by to domácnosti tolik nezasáhlo.

Když nastupoval do funkce současný ministr kultury Martin Baxa, nechal se v médiích slyšet, že se o tom vláda bude bavit…

S panem ministrem jsem se o tom samozřejmě bavil. Nechci ale interpretovat jeho postoj. Jednoduše, myslím si, že politici velmi dobře rozumějí tomu, že ČT nemůže fungovat se stejným příjmem jako před čtrnácti lety a k tomu nabízet ještě větší rozsah služeb divákům. To chápe každý. Věřím, že vůle hledat řešení je. Asi ne dnes. Já doufám, že to bude brzy.

Hodláte příští rok propustit padesát lidí a v dalším roce dvě stovky lidí. Koho se to bude týkat? Není to málo?

Není to málo, není to ani moc. Je to přesně tolik, kolik odpovídá plánovanému omezování našich aktivit. Pokud nebudeme vyrábět tolik nových pořadů, budeme analogicky snižovat i naše výrobní kapacity a navazující činnosti. Na to navazuje omezování počtu pracovních míst.

Odbory ČT po oznámení škrtů už ale ostře proti chystaným opatřením vystoupily a vyzývají Radu ČT a poslance, aby se zabývali financováním veřejných médií. Očekáváte větší nepokoje, třeba i stávku?

Česká televize v posledních letech nebyla schopna dohánět zvyšování platů v ČR. Zatímco průměrná mzda v Česku narostla od roku 2011 o 55 procent, v ČT to bylo pouze o 28 procent. Propouštět tedy musíme i proto, abychom ty, kteří zůstanou, dokázali ohodnotit relevantní mzdou. Naší snahou bude udržet kvalitní lidi a mít i peníze na zvyšování platů podle situace na trhu práce, zejména v televizním průmyslu. I to je důvod, proč musíme propouštět.

Jestli dojde ke stávce, nevím, ptejte se odborů. Ale tenze uvnitř ČT je dost velká.

Kolik je dnes v ČT externích zaměstnanců souvisejících s provozem, samozřejmě mimo umělce, kteří pracují na dohody o provedení práce, dohody o pracovní činnosti a různé smlouvy? U externistů také počítáte s úsporami?

Počítáme s úsporami ve všech oblastech, i v této, samozřejmě.

Jaké investice zastavujete?

Zastavujeme všechny, které nejsou kriticky nutné. V posledních deseti letech jsme spláceli historický dluh v podobě obměny zastaralých výrobních a technologických kapacit, které jsou za hranou životnosti. Navíc jsme realizovali přechod na nový digitální systém DVB-T2, který po nás požadovala vláda.

Nyní si ale zásadní investice dovolit nemůžeme. Například v ostravském televizním studiu dnes už v podstatě bez velké renovace nejde dál natáčet. Z Ostravy tak studiovou výrobu přesuneme do Brna, kde stojí naše vlastně nejmodernější studio.

Uskuteční se výstavba nového objektu pro zpravodajství v Praze?

Přístavba zpravodajství je jiný případ. Realizovat ji musíme. Objekt, kde dnes zprávy vznikají, nikdy nepočítal s celodenním vysíláním zpravodajství ani sportu. Vlastně původně vůbec nebyl televizním studiem. Každý den hrozí, že dojde k technologické komplikaci, která naše zpravodajská studia úplně vyřadí. Musíme vytvořit nové zázemí. Navíc stávající objekt vůbec nejde opravovat za provozu. Vysíláme v režimu 24/7. Nemůžeme zastavit vzduchotechniku, odpojit dráty, vrtat a bourat za provozu. Nová přístavba je jediné vhodné řešení.

Výběr koncesionářských poplatků má letos stoupnout o třicet milionů korun na 5,69 miliardy korun. Nebude naopak výběr koncesionářských poplatků klesat vzhledem k značně se zvyšujícím jiným finančním nákladům na jednotlivce a rodiny?

To neumím predikovat. Je jasné, že dnešní ekonomická situace je pro řadu rodin opravdu nelehká, že váží každý výdaj. Na druhou stranu se všichni musíme řídit zákonem, který říká, kdo a za jakých okolností poplatek hradí.

Reklama

Výběr článků

Načítám