Článek
Situaci výrazně změnily deště posledních dnů. Vláha přišla právě v době, kdy ji dozrávající plody potřebovaly. Fíky, které se sklízejí nyní, jsou proto krásně měkké, sladké a především šťavnaté.
„Právě teď jsou přesně takové, na jaké jsme čekali. Déšť jim dodal potřebnou vláhu a chuťově jsou opravdu vynikající,“ řekl Novinkám botanik Radomír Němec z Jihomoravského muzea ve Znojmě. Dokonce lze říct, že jde historicky o jednu z nejlepších úrod fíků na Moravě.
Sucho, které neprospívá polím ani zahradám, naopak přeje fíkovníkům. Suché léto přineslo bohatou úrodu fíků, ale zároveň omezilo problémy, které se objevují v deštivých letech. Fíky totiž v deštivém počasí při dozrávání snadno praskají, rychle se kazí a napadají je octomilky.
Letos bylo možné část úrody bez problémů usušit, další zpracovat na marmelády nebo například na fíkové čatní. Výborně se hodí k masu a sýrům. Zatímco před pár lety patřily fíkovníky k exotickým keřům na jihu Moravy a když některý z nich urodil, byla to rarita, fíkovníkům se v regionu stále více daří.
Fíky na Znojemsku před sklizením.
Zabydlují se na zahrádkách a v okolí domů. Najít je lze na Znojemsku i Mikulovsku, které je přirovnáváno k Moravskému Toskánsku. Jeden z největších fíkovníků roste u kruhové křižovatky v Černé Hoře, před prodejnou ryb u rušné silnice I/43, po níž denně projíždějí desetitisíce aut ve směru Brno-Svitavy.
„Fíkovník se tak postupně stává zajímavou ovocnou alternativou. Zatímco tradiční meruňky čím dál častěji ohrožují jarní mrazy a monilióza. Pokud bude současný trend pokračovat, stanou se fíky běžnou součástí zdejších zahrad a sadů a možná jednou nahradí i tradiční meruňky,“ dodal Němec.
Fíkovníky ze Znojemska obsypané plody.
