Článek
Současné vedení resortu pod Adamem Vojtěchem i Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) vidí finanční přínosy eŽádanek realističtěji než jejich předchůdci. Ředitel Národního centra elektronizace zdravotnictví (NCEZ) Petr Foltýn pro Novinky otevřeně popsal, že dřívější plány byly nadhodnocené.
„Původní odhady ve výši desítek miliard jsou dle našich propočtů extrémně optimistické. V krátkodobém horizontu by se mohlo jednat o částku mezi 5 a 10 miliardami korun,“ uvedl Foltýn s tím, že i tak jde v současném stavu veřejných financí o zásadní sumu. Sama VZP pro Novinky potvrdila, že úspory na duplicitách expertně odhaduje v jednotkách miliard, protože běžné kontroly frekvence výkonů běží už dnes.
Bývalý ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) přitom ještě v srpnu 2025 optimisticky prohlašoval, že pokud systém stoprocentně zabrání opakovaným vyšetřením, ÚZIS odhaduje roční úsporu až na 50 miliard korun. Sám Válek tehdy veřejně pracoval s odhadem 30 až 35 miliard korun za rok.
Poučení z krizového vývoje v ordinacích
Posun definitivní zákonné povinnosti eŽádanek na 1. července 2027 není podle digitálního týmu ministerstva selháním, ale vědomou sázkou na jistotu a bezpečný provoz. Stát se totiž poučil z nedávného spuštění elektronických posudků pro řidičské průkazy, které v ordinacích vyvolalo vlnu nevole.
„Byla to velmi cenná lekce pokory. Zpětná vazba od lékařů byla drtivá,“ přiznává otevřeně Foltýn. Ukázalo se, že lékaři striktně odmítají pracovat v jakýchkoli nových státních webových portálech. Ministerstvo proto změnilo strategii: místo nucení lékařů do nového prostředí se teď snaží eŽádanky nenápadně integrovat přímo do stávajících softwarů, na které jsou doktoři desítky let zvyklí.
Tento proces je ale technicky i finančně náročný. Největší dodavatel lékařských softwarů CompuGroup Medical (CGM) upozornil, že zatímco velké nemocnice dostaly na IT upgrady dotace, menší soukromé ambulance zůstaly bez podpory. Foltýn potvrdil, že vývojářské firmy jsou momentálně státem „doslova zavalené prací“ a dodal, že ministerstvo už intenzivně pracuje na dotačních programech nebo bonifikacích, které by lékařům s náklady na nové systémy pomohly.
Laboratoře se o byznys nebojí, na systém se těší
Zavedení eŽádanek a omezení zbytečných duplicit by teoreticky mohlo znamenat méně práce a peněz pro velké soukromé laboratoře, které pojišťovny platí od výkonu. Největší hráči na trhu však digitalizaci vítají a propad tržeb nečekají.
„Neočekáváme, že by digitalizace vedla k významnému poklesu. Smyslem eŽádanek je především zvýšení efektivity a bezpečnosti, nikoli omezení péče,“ reagoval pro Novinky generální ředitel sítě Unilabs Kamil Doležel s tím, že objem testů spíše poroste kvůli lednovému rozšíření preventivních prohlídek.
Podobně to vidí i konkurenční Synlab. „Případné omezení skutečných duplicit nelze automaticky spojovat s poklesem tržeb. Již dnes platí, že některé duplicity pojišťovny neuznávají k úhradě a laboratoře za ně nesou náklady, aniž by se to promítlo do výnosů,“ vysvětlila generální ředitelka Synlab CZ & SK Kateřina Bílly Danyšová. Dodala, že laboratoře jsou technicky připraveny sdílet data v reálném čase, ale čeká se na finální doladění státní infrastruktury.
Oba laboratorní obři shodně potvrdili, že lékařům v terénu s přechodem na digitální režim pomáhají z vlastní iniciativy, aby jim usnadnili každodenní chod ordinací.
S opatrnějším náběhem systému souvisí i odklad nové verze pacientské aplikace EZKarta na přelom srpna a září. Ta má lidem nabídnout historii laboratorních výsledků za pět let zpět. Aby stát hned na začátku nezatěžoval různorodé systémy praktických lékařů, bude data pro pacienty stahovat bezpečně a hromadně přímo z velkých laboratoří.
