Článek
„Naším cílem je, aby obíhala data, ne lidé s papíry,“ uvedl Vojtěch na středeční tiskové konferenci a dodal: „Věřím, že na konci volebního období budeme moci konečně říct, že české zdravotnictví je digitalizováno.“
Elektronizace by měla proběhnout v několika etapách a bude povinná pro všechny poskytovatele zdravotní péče. V první etapě budou lékaři od poloviny roku 2027 povinně používat takzvané e-žádanky.
E-žádanky fungují od začátku letošního roku v pilotním režimu. Ordinace, které se do testování zapojily, je využívaly k žádostem o rehabilitace nebo zobrazovací vyšetření, například rentgen či CT. Systém je stejný jako u e-receptů, to znamená, že si obsluha rentgenu načítá údaje o lékařem předepsaném vyšetření nikoliv z vytištěného papíru, ale z centrálního úložiště prostřednictvím QR kódu. Ten pacient dostává do mobilu.
Od začátku roku 2028 se k systému povinně připojí i laboratoře.
Ve zmíněném úložišti se budou následně evidovat i výsledky vyšetření. Lékař tudíž uvidí, jestli pacienta neposílá znovu na stejné odběry jako v nedávné době některý z jeho kolegů. „Dnes je pacient poslán na krev jedním poskytovatelem, pak druhým, ti navzájem nevidí výsledky a nevidí je ani pacient,“ uvedl Vojtěch. „Díky eliminaci duplicitních vyšetření by mohlo být ušetřeno až několik miliard ročně,“ připomněl ministr s tím, že u 27 parametrů, jako je například cholesterol nebo krevní cukr, bude možné sledovat hodnoty až pět let zpět.
Systém umožní také sběr dat, bude tudíž možné sledovat čekací doby u konkrétních vyšetření. Díky tomu by mělo ministerstvo získat přesnější představu o tom, ve kterých zdravotnických zařízeních je potřeba navýšit kapacity.
Zároveň zdravotnictví postupně přejde na kompletně elektronickou dokumentaci. Přechod by měl skončit v roce 2029. Do elektronické dokumentace budou moci lékaři nahlížet v reálném čase, což urychlí sdílení dat hlavně mezi praktickými lékaři a specialisty.
Systém už dnes eviduje záznamy o více než 400 milionech vyšetření hrazených z veřejného zdravotního pojištění od roku 2020. Stát s nimi pracuje v anonymizované podobě převedené na skupiny podle věku, pohlaví, místa bydliště nebo některých zdravotních komplikací.
„Dá se říct, že to tady třicet let chybělo,“ řekl ředitel Národního centra elektronického zdravotnictví Petr Foltýn. Připomněl, že data budou sloužit i pojišťovnám, které díky nim budou moci lépe reagovat na zdravotní stav svých klientů. V současnosti totiž výsledek vyšetření automaticky nedostanou.
„Dnes pojišťovna ví, že jsem byl na odběru krve. Vidí, že mi byl vyšetřen cholesterol a může se domnívat, že mám diabetes. Ale výsledky vyšetření do pojišťovny plošně neproudí,“ dodal Foltýn.
Novela příští týden půjde do meziresortního připomínkového řízení. Vojtěch očekává, že v září by mohla projít Sněmovnou a v případě schválení by začala platit začátkem příštího roku.
