Hlavní obsah

Europoslanci ODS kvůli Lisabonu neodsoudili ruský postup v Gruzii

– PRAHA

Europoslanci za ODS nepodpořili ve středu rezoluci Evropského parlamentu (EP), ve kterém vyzývá Rusko, aby neprodleně naplnilo dohodu o příměří s Tbilisi z poloviny srpna a stáhlo své jednotky z Gruzie. Podle předsedy europoslanců ODS Jana Zahradila EP rezolucí tlačí na co nejrychlejší ratifikaci Lisabonské smlouvy.

Článek

"Europoslanecký klub ODS nesouhlasí se zneužíváním rusko-gruzínské krize jako politického argumentu k urychlené ratifikaci Lisabonské smlouvy. Proto klub nepodpořil dnešní usnesení EP k situaci v Gruzii," uvedl ve středu Zahradil.

Podle něj se EU na posledním summitu byla schopna dohodnout na jednotném stanovisku i za stávajícího smluvního rámce. "To je jasný důkaz, že akceschopnost EU nezávisí na existenci Lisabonské smlouvy," dodal.

Evropský parlament vyzval Rusko, aby okamžitě stáhlo své jednotky z Gruzie. V usnesení europoslanci také odsoudili násilnosti, které se během rusko-gruzínského konfliktu odehrály. Usnesení tak podobně jako v pondělí mimořádný summit "sedmadvacítky" do značné míry odsoudilo ruský postup při řešení krize v Gruzii.

Europoslanci v dokumentu také vyzývají členské státy či NATO, aby prozkoumaly všechny způsoby, které by mohly ruskou vládu přesvědčit o tom, aby se chovala podle mezinárodního práva.

Gruzie a Kosovo

V debatě, která hlasování parlamentu o usnesení předcházela, zaznívala řada kritických poznámek směrem k oběma stranám konfliktu i výzvy k tomu, že by reakce unie měla být o poznání razantnější.

"Mrzí mě, že EU navzdory tlakům ze strany Ruska nenašla dost odvahy k razantnější reakci na ruskou agresi v Gruzii," řekl český europoslanec Jan Březina (KDU-ČSL). Uměl by si prý představit například uvalení ekonomických sankcí na Rusko či pozastavení členství Ruska v některých mezinárodních organizacích do doby, než stáhne své jednotky z Gruzie.

Někteří také připomněli invazi vojsk někdejších komunistických zemí v čele se Sovětským svazem do Československa v roce 1968. Německý zelený europoslanec českého původu Milan Horáček řekl, že když Moskva hovoří o dočasné přítomnosti jejích sil v Gruzii, připomíná mu to rok 1968 v Československu, kde nakonec jednotky zůstaly více než dvě desítky let.

Jiní europoslanci rovněž krizi dávali do souvislostí s vyhlášením nezávislosti někdejší srbské provincie Kosovo. Jedním z nich byl český komunistický zástupce Daniel Strož. "Ti, kteří si tehdy zahrávali s ohněm, se nemohou nyní divit, že si v jiné části zeměkoule popálili prsty, zejména pokud se jejich partnerem stala taková problematická osoba, jako je (gruzínský) prezident Michail Saakašvili," řekl.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám