Článek
„Jakkoliv nejsem příznivcem pokut jakožto výchovného prostředku, v tomto konkrétním případě je její výše směšná,“ uvedl Piňos.
„Těžaři jsou nicméně na posledním místě celého řetězce. Odpovědnost nese především státní ochrana přírody, která stanovila podmínky těžby, a majitel Plakánku obec Libošovice,” dodal.
„Agentura ochrany přírody a krajina (AOPK) ČR vydala obci doporučující stanovisko, jak při těžbě postupovat, aby nepoškodila zdejší přírodu. Těžař toto doporučení nerespektoval, načež v rezervaci vznikly například erozní rýhy, a právě proto dostal pokutu,“ reagovala mluvčí AOPK ČR Karolína Šůlová.
Těžba změnila Plakánek v Českém ráji v slzavé údolí
Ochranáři mohli podle ředitele Správy chráněné krajinné oblasti Český ráj Jiřího Klápštěho sáhnout v krajním případě po sankci až dva miliony korun.
„Výše pokuty reprezentuje reálně vyčíslitelnou škodu,“ podotkl Klápště.
„Postupné přiblížení Plakánku původnímu stavu bude trvat minimálně rok,“ doplnil Klápště.
Podle něj byla součástí přestupkového řízení s těžaři podmínka rekultivace malebného údolí pod hradem Kost, k čemuž už podle Klápštěho z části došlo. „Koleje v krajině byly zahlazeny,“ upřesnil.
Harvestory najely do 91hektarové rezervace, odkud vyvezly 600 kubíků dřeva, vloni na podzim.
Těžké stroje, které si zde počínaly jako v běžné těžební lokalitě, za sebou nechaly jizvy v podobě hlubokých kolejí, jež pískovcový kaňon Veseckého potoka nadlouho poznamenaly.
„Došlo k nevratnému poškození části chráněné lokality,“ charakterizoval důsledek těžby Piňos.
Těžaři mohou dostat za zdevastovaný Plakánek pokutu až dva miliony
„Vzhledem k charakteru lokality nebylo možné volit šetrnější způsob těžby. Pokud by ekologové podepsali, že přebírají odpovědnost za zdraví turistů, jimž hrozil úraz pádem kůrovcem napadených stromů, potom by těžba vůbec nemusela proběhnout,“ podotkl Vít Svoboda (nezávislý) starosta obce Libošovice, jež za bezpečnost Plakánku, kudy ročně projde na 120 tisíc lidí, zodpovídá.
Reprízu podobně devastující těžby kdekoliv v Českém ráji o rozloze 181 čtvrtečních kilometrů, hlídaném dvacítkou dobrovolných strážců, ochranáři ani po trpké zkušenosti s Plakánkem nevylučují.
„Těžba nám nemusí být ani hlášena. Většinou to zjistíme pozdě. To bychom museli stát za každým bukem, na což nemáme lidi,“ podotkl Klápště.