Článek
„Během třiceti let v ochraně přírody něco tak absurdního jako v rezervaci Plakánek nepamatuji. Došlo k částečně nevratnému poškození údolní nivy Veseckého potoka zničeného nevhodnou dopravou dřeva těžkými stroji po zamokřeném dnu pískovcového kaňonu,“ charakterizoval důsledek těžby ekolog Jan Piňos, podle něhož státní ochranářské organizace v případě Plakánku totálně selhaly.
Lokalitu, odkud muselo zmizet 600 kubíků kůrovcového dřeva, rozryly stroje na jeho těžbu.
Lokalitu, odkud muselo zmizet 600 kubíků kůrovcového dřeva, rozryly stroje na jeho těžbu. „Následky těžařská firma před týdnem zahladila,“ říká Vít Svoboda (nezávislý), starosta Libošovic, pod které přírodní rezervace spadá.
Těžaři za sebou zanechali spoušť.
„Vzhledem k charakteru lokality nebylo možné volit šetrnější způsob těžby,“ dodává. „Kdyby mi ekologové podepsali, že přebírají odpovědnost za zdraví turistů, jimž hrozil úraz pádem stromů napadených kůrovcem, pak by těžba nemusela proběhnout,“ řekl starosta obce, která za bezpečnost Plakánku odpovídá.
MŽP zrušilo výjimku pro obnovu těžby čediče na Českolipsku
„Kůrovcem napadené dřevo je nutné vytěžit. Hrozí, že špičky nestabilních stromů ve větru popadají a smrtelně zraní turisty. Těžaři ale musejí postupovat šetrně a nenechat za sebou spoušť,“ řekl před půldruhým měsícem Právu šéf chráněné krajinné oblasti Český ráj Jiří Klápště.
Ochranáři měli podmínku, že těžit se má ve skalami ohraničeném kaňonu, kde je půda vlhká, nejlépe v zimě, kdy zem zpevní mráz. Tu ale nedodrželi.
Ochranáři měli podmínku, že těžit se má ve skalami ohraničeném kaňonu, kde je půda vlhká, nejlépe v zimě, kdy zem zpevní mráz. „Nyní probíhá s těžební firmou přestupkové řízení o porušení ochranných podmínek přírodní rezervace Údolí Plakánek,“ doplnila mluvčí Agentury ochrany přírody a krajiny ČR Karolína Šůlová.
Ochránci přírody sčítají škody, bilance bouřek je hrozivá
Ochranáři kvůli nešetrné těžbě nepředpokládají fatální následky, které by mohly Plakánek, v němž už by nebylo co chránit, zbavit statusu přírodní rezervace. „Poškozeno bylo jedno z bočních údolí rezervace, kde nerostou zvlášť chráněné rostliny. Údolím každoročně proteče značné množství splavenin z okolních polí s rezidui pesticidů, kvůli čemuž v jeho nejnižších partiích rostou převážně nechráněné rostlinné druhy, mj. kopřivy,“ popisuje Šůlová.
Následky nešetrné těžby by Plakánek dokonce mohly zbavit statusu přírodní rezervace.
Obci Libošovice se podařilo prodat dřevo z Plakánku dřív, než začala kontroverzní těžba. „Dostali jsme už zálohu od kupce, který zároveň slíbil, že zajistí těžbu a následný odvoz,“ potvrdil nedávno starosta Svoboda.