Hlavní obsah

Drábová: Temelín a Dukovany by ustály otřesy o síle 5,5 stupně

• Aktualizováno
Novinky, jas, jim

Šéfka Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová v úterý na chatu se čtenáři Novinek mimo jiné potvrdila, že jaderná elektrárna Temelín leží v oblasti geologických zlomů, nicméně krize srovnatelná s japonskou prý nehrozí. Temelín i Dukovany jsou podle ní postaveny tak, aby ustály otřesy o síle 5,5 stupně Richterovy škály.

Článek

Čtenář pod jménem ivan.panik se zajímal, zda vyplývá nějaké nebezpečí z faktu, že Temelín stojí v oblasti geologických zlomů a jaký stupeň zemětřesení by byl pro obě elektrárny na sto procent bezpečný.

„Zlomy tam jsou, jsou však v klidu, důkladně zmapované a monitorované. Největší zemětřesení s epicentrem v české kotlině za poslední stovky let nepřesáhla 3,2 stupně. Obě naše jaderné elektrárny jsou projektovány na 5,5 stupně,“ odpověděla Drábová.

V Karlovarském kraji naměřili seismologové v říjnu roku 2008 více než čtyři stupně Richterovy škály s epicentrem u Nového Kostela, podle Wikipedie bylo dokonce naměřeno až pět stupňů.

Na další otázku, zda by se ČR měla zachovat podobně jako Německo, které odpojilo starší jaderné elektrárny a prověřuje jejich zabezpečení, Drábová odpověděla: „Nevím, co Německo k tomuto kroku vedlo, u nás nevidím žádný důvod k překotným a nepromyšleným akcím."

Diskuze o budoucnosti jádra už podle ní odstartovaly a jsou prý hodně emotivní. Sama však doufá, že zvítězí rozum.

Radiaci nad hlavou, kolem sebe i v sobě máme neustále a nemůžeme s tím nic dělat, nadělila nám ji matička příroda.

Kromě dalšího také uklidňovala některé čtenáře, kteří se obávali, že by se radiace při katastrofálním scénáři mohla přenést do ČR. Podle ní není plán na ochranu pro takové případy zapotřebí. „K žádnému ohrožení nedojde. Obecně jsou krizové plány i na eventualitu jaderné havárie připraveny,“ ubezpečila Drábová.

„Radiaci nad hlavou, kolem sebe i v sobě máme neustále a nemůžeme s tím nic dělat, nadělila nám ji matička příroda. V případě, že by se zvýšila úroveň radiace z nějakého člověkem vytvořeného zdroje (třeba té elektrárny) je třeba vědět, jaké hodnoty už nás mohou skutečně ohrozit,“ uvedla také Drábová a odkázala na web www.sujb.cz, kde jsou dostupné pokyny, co v takovém případě dělat.

Svět bez jádra?

Veřejnost na celém světě se v této souvislosti táže na zajištění bezpečnosti těchto zařízení i na to, zda se dalo haváriím předejít. Ačkoliv odborníci srovnání odmítají, lidé se obávají katastrofy podobné výbuchu Černobylu. Drábová podobný scénář odmítá a poukazuje na rozdíly v konstrukci elektráren. [celá zpráva]

Drábová s diskuzi na Novinkách připustila, že bez jádra by se Češi „obešli, ale museli by vědět čím je nahradí, nebo odepsat 20 procent spotřeby primárních energetických zdrojů".

V japonské jaderné elektrárně Fukušima 1 v úterý vybuchly prostory v areálu dalších dvou reaktorů. Méně závažné problémy mají i další jaderná zařízení. [celá zpráva]

Eurokomisař pro energetiku Günther Oettinger v úterý nicméně prohlásil, že Evropa by měla zvážit, zda se do budoucna neobejde bez jaderné energie. Svolal na úterý ministry a experty zemí Unie na mimořádné jednání, na němž se bude hovořit o situaci v Japonsku.

Foto: ČTK

Jaderná elektrárna Fukušima vlevo na snímku z roku 2009 a vpravo během požáru po jednom z výbuchů.

Dana Drábová

Jaderná fyzička Dana Drábová je absolventka Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT.

V roce 1995 nastoupila do Státního úřadu pro jadernou bezpečnost a od roku 1999 je jeho předsedkyní.

Loni v září se stala za ČR členkou Rady guvernérů Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE).

Reklama

Související témata:

Související články

Výběr článků

Načítám