Článek
Na obnovu místních komunikací šlo 4,7 miliardy korun, které si rozdělilo 150 projektů. U sedmi ze 14 kontrolovaných příjemců vyšlo najevo, že obce spatřovaly přínos dotace v tom, že ušetřily vlastní prostředky, které mohly věnovat na „důležitější potřeby“.
„NKÚ na základě výsledků kontroly považuje poskytování podpory MMR obcím na obnovu místních komunikací za neúčelné vynakládání peněžních prostředků státu a doporučuje v ní nepokračovat,“ uvedl k tomu člen Kolegia NKÚ Jan Kinšt, který kontrolu vedl.
Podle kontrolorů nebylo ze strany ministerstva vyhodnoceno, zda má obnova komunikací vliv na rozvoj obce, nebylo ani určeno, jaký má být přínos. Obnovovány tak byly nevýznamné komunikace, jejichž opravy měly přínos výlučně pro obyvatele z dané ulice.
Dotaci tak dostala například rekonstrukce ulice, u níž byl v žádosti zdůrazněn dopravní význam komunikace pro celou obec a projíždějící řidiče. Ve skutečnosti se jednalo o slepou ulici, na jejímž konci je sloupek bránící průjezdu.
NKÚ si všiml i toho, že v některých případech byl z dotace obnoven pouze povrch komunikace, jiní příjemci z ní financovali i náklady na sjezdy a vjezdy k rodinným domům, odvodnění, dopravní značení či inženýrské sítě. U 6 z 20 projektů kontrola shledala, že mohlo dojít k porušení rozpočtové kázně, přičemž minimálně v 5 případech to mohlo ministerstvo zjistit z přiložených dokladů, což se nestalo.
MMR však podle kontrolorů vynakládání prostředků nesleduje a nevyhodnocuje. Podle NKÚ je tak otázkou, zda má takový dotační titul vůbec smysl, navíc v době, kdy stát sužují nemalé deficity státního rozpočtu.
