Děti, které dospívaly za covidu, zahánějí úzkosti a deprese pilulkami. Hlavně dívky

Zatímco před pandemií vykazovalo zhoršené duševní zdraví 18 procent dospívajících, v roce 2024 to bylo již 23 procent studentů ve věku 16 let.

„Týká se to takzvané covidové generace. Když přišel covid, tak jim bylo dvanáct až čtrnáct a my jsme je zavřeli doma v době, kdy potřebují nejvíce kontakty s vrstevníky. Jediné, co jim zbylo, byly sociální sítě,“ řekla Novinkám vedoucí Národního monitorovacího střediska pro drogy a závislosti Pavla Chomynová.

Nejde jen o český problém, protože depresemi více trpí mladiství po celé Evropě. „Zvláště ve střední Evropě je hodnocení duševního zdraví horší. Nikoho nepřekvapí, že nejhorší situace je na Ukrajině,“ podotkla.

Duševní potíže mají hlavně dívky, které si také více pomáhají léky. Konzumace sedativ a antidepresiv u mládeže stoupla mezi roky 2019 a 2024 z deseti na 13,4 procenta a u dívek z jedenácti na sedmnáct procent. Chlapců užívajících léky na úzkosti nepřibylo, stále je jich devět procent.

Podle Chomynové je to dáno tím, že dívky a ženy obecně jsou citlivější ke stavu světa a mají tendenci v případě nepohody užívat léky. „Vidíme v tom kombinaci faktorů. Je v tom covid, válka na Ukrajině. Přišlo sem hodně dětí z Ukrajiny a hodně se o tom mluví. Je za tím také enviromentální krize světa,“ podotkla Chomynová.

Do ESPAD neboli Evropské školní studie o alkoholu a jiných drogách se loni zapojilo téměř 113 900 šestnáctiletých z 37 zemí. V Česku to bylo 2977 žáků devátých tříd základních škol a studentů prvních ročníků středních škol. Studie poprvé proběhla v roce 1995 a pravidelně se opakuje. Česko se účastnilo všech osmi vln.

Podle studie v Česku dál ubývá mladých, kteří kouří klasické cigarety, pijí alkohol či experimentují s marihuanou. Roste ale podíl konzumentů e-cigaret či nikotinových sáčků. Klasické cigarety kouří dnes 20 procent, přičemž 1,4 procenta šestnáctiletých loni vykouřilo víc než jedenáct cigaret denně. Zhruba 30 procent dospívajících užívá elektronické cigarety nebo jiné náhražky. Což je podobné číslo jako v minulých letech.

Konzumaci alkoholu loni přiznalo 56 procent šestnáctiletých. Před šesti lety to bylo 63 procent, v roce 2015 téměř 69 procent. Naopak přibylo těch, kteří pijí nadměrně a za poslední měsíc se opili. Nadměrně popíjelo téměř 17 procent studentů a opilost v posledním měsíci zažilo 15 procent.

Zkušenost s nadměrným pitím roste hlavně u dívek, které mají k pití jinou motivaci než kluci. „Zatímco chlapci pijí za účelem dostat se do nálady, pro zábavu, zlepšit si večírek, tak dívky častěji uvádí užívání z důvodu nějaké psychické nepohody, když mají pocit úzkosti,“ uvedla Chomynová. Důvodem podle ní může být to, že dívky jsou obvykle citlivější na řadu změn, více vnímají kritiku a výrazněji je ovlivňují sociální sítě.

Kontinuálně klesá zkušenost šestnáctiletých s marihuanou. Jointa si někdy v životě dalo 24 procent dívek a chlapců. Mezi lety 2003 až 2011 to byla skoro polovina studentů, zkušenost s konopím mělo až 48 procent dospívajících. Přesto jsou české děti stále na špici evropského žebříčku v užívání konopí, podobnou zkušenost (23 procent) mají dospívající v Lichtenštejnsku. Evropský průměr je 12 procent.