Článek
Zvláštní dlouhodobý pobyt je určený Ukrajincům s dočasnou ochranou. V roce 2025 ho zavedla vláda Petra Fialy (ODS), která zároveň stanovila i přísné podmínky pro jeho získání. Ten, kdo je splní, získá jistotu nejméně dalších pěti let v Česku a možnost žádat o pobyt trvalý.
„Zájem do konce dubna projevilo zhruba 57 tisíc ukrajinských uprchlíků z více než 33 tisíc domácností,“ uvedla mluvčí ministerstva vnitra Adéla Dittmannová s tím, že rodiny byly posuzovány jako celek.
O zvláštní dlouhodobý pobyt mohou žádat uprchlíci, kteří v Česku žijí alespoň dva roky. Žadatelé musejí mít roční hrubý příjem 440 tisíc korun, za každou další osobu v domácnosti se částka zvedá o 110 tisíc korun. Musí také mít zdravotní pojištění bez nedoplatků, nesmí čerpat humanitární dávku a děti musí chodit v Česku do školy.
„Základní podmínky spojené s délkou pobytu, zdravotním pojištěním či nečerpáním dávek nesplnilo 18 procent z nich, zatímco loni to bylo 35 procent. Dalších 44 procent domácností nedosáhlo požadované úrovně ročního příjmu. Všechny podmínky tak splnilo 38 procent domácností, zatímco loni to bylo 19 procent,“ pokračovala Dittmannová. V minulém roce o toto pobytové oprávnění žádalo 82 tisíc osob, všechny podmínky splnilo 16 tisíc z nich.
Více než čtvrtina úspěšných žadatelů žije v Praze, 15 procent ve Středočeském a deset procent v Plzeňském kraji. Zhruba 81 procent z nich jsou dospělí v produktivním věku, 18 procent pak tvoří děti.
Většina ukrajinských uprchlíků u nás pobývá díky tzv. dočasné ochraně. Tu zavedla Evropská unie v zimě 2022, po vpádu Ruska na Ukrajinu. Ochrana zaručuje uprchlíkům, že mohou na unijním území legálně pobývat a pracovat. Prodlužuje se vždy o rok, aktuálně je to do března 2027, a není jasné, zda a jak bude pokračovat například tehdy, když na Ukrajině zavládne příměří nebo mír.
Na konci června bylo v Česku 390 812 osob s dočasnou ochranou.
EU nedávno podmínky pro udělování dočasné ochrany zpřísnila. Nově ji nemohou získat muži v odvodovém věku, kteří nemohou doložit, že vůči Ukrajině splnili vojenské povinnosti.
Ve hře bylo i další zpřísnění, které nedávno začalo zavádět Dánsko. To určilo na západní a střední Ukrajině celkem 14 oblastí, které považuje za relativně bezpečné, a uprchlíkům, kteří z nich pochází, dočasnou ochranu neuděluje. Česko by však takové opatření nemohlo zavést samo a muselo by se dohodnout s ostatními členskými státy EU.
Lídr vládní SPD Tomio Okamura navíc opakovaně mluví o kompletním zrušení dočasné ochrany. „Kdyby to bylo na mně, ukončím dočasnou ochranu okamžitě. Je jich tady moc a občané si stěžují,“ uvedl v polovině června. Během jednání o rozpočtu pak navrhoval zrušení všech dávek pro Ukrajince jako součást úsporných opatření.
Ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO) si naopak příchod Ukrajinců pochvaluje. „Ukrajinci se na českém trhu práce etablovali a jejich zaměstnanost roste. To je pozitivní jak z hlediska jejich integrace, tak pro český pracovní trh, který zahraniční pracovníky potřebuje,“ řekl v srpnovém rozhovoru pro Novinky.