Článek
V Česku podle projektu Neviditelní vyrůstá přibližně 300 tisíc dětí, které si z rodinného prostředí nesou znevýhodnění ovlivňující jejich vzdělávání. Často jim chybí zázemí pro přípravu do školy, potýkají se s jazykovou bariérou nebo vyrůstají v rodinách s omezenými možnostmi podpořit jejich rozvoj.
„Škola je často prvním místem, kde se znevýhodnění dítěte projeví, a má obrovskou šanci ohrožení zachytit včas. Ale nesmí na to zůstat sama. Potřebuje funkční síť podpory, která propojí školu, rodinu, sociální služby, poradny a další odborníky,“ vysvětlila Martina Koplová, expertka organizace SOFA, která usiluje o systémové změny ve vzdělávání.
Resort školství chce vzdělávacím zařízením situaci alespoň částečně ulehčit novým systémem jednorázové finanční podpory. „Ministerstvo do něj zařazuje školy na základě počtu identifikovaných žáků se sociálním znevýhodněním vykazovaných školou podle metodiky Národního pedagogického institutu ČR,“ uvedl mluvčí resortu Ondřej Macura.
Podle Asociace sociálních pedagogů se tak pomoc letos dotkne přibližně 520 základních škol. Peníze mohou využít na přímou podporu konkrétních žáků, například na pomůcky nebo aktivity, které jim pomohou lépe se zapojit do vzdělávání. Zhruba 345 z nich bude moci čerpat peníze i na pozici sociálního pedagoga. Možnost využití se totiž liší podle počtu žáků.
Jednorázová finanční injekce nestačí
Odborníci nový systém podpory vítají. Upozorňují ale, že jeho přínos bude záviset především na tom, zda se podaří zajistit dlouhodobé financování.
„Jde o jeden z nástrojů, který může velmi účinně přispívat ke snižování nerovností, které jsou jedním z dlouhotrvajících a narůstajících problémů v českém vzdělávacím systému. Tato podpora však může být účinná pouze ve chvíli, kdy na ni bude dostatek financí dlouhodobě a bude školám k dispozici kontinuálně, nikoliv jen jednorázově,“ uvedl programový ředitel organizace EDUin Jan Vöröš Mušuta.
Podle něj by se navíc podpora měla stát běžnou součástí financování regionálního školství. „Mohly by tak s těmito prostředky počítat dlouhodobě. V příštím roce navíc školy mohou využít i další formu indexového financování, kterou školský zákon umožňuje, a tou je navýšení platů učitelů v indexovaných školách,“ doplnil.
Řada škol, které na podporu nyní nedosáhnou, sociální znevýhodnění už řeší vlastními silami. Týká se to především menších škol a těch mimo tradičně označované sociálně vyloučené lokality, kde mohou být problémy žáků méně viditelné.
„Systémová pomoc znevýhodněným dětem zatím chybí. V praxi proto záleží na každé škole, jestli problém vůbec zachytí a jak se rozhodne ho řešit. V naší škole jsme si proto před pěti lety vytvořili vlastní sociální fond. Přispívají do něj rodiče, místní dárci, podnikatelé z okolí školy i výtěžky z benefičních akcí. Díky tomu můžeme znevýhodněným dětem zaplatit školu v přírodě, plavecký kurz, výlet, stravné nebo školní pomůcky,“ popsala ředitelka ZŠ a MŠ Líšnice Alena Fialová.
