Desítky tisíc pozemků nemají jasného vlastníka. Hledají se dědicové

Vakuum se nad některými parcelami vznáší už od konce války. Část se nachází v pohraničí. Nedá se na nich nic vybudovat. Často se jedná o spoluvlastnické podíly na lesní či zemědělské půdě či o pozemky, na nichž stojí nevratně zchátralá budova.

Katastr u nich registruje jen jméno a datum narození, z něhož je očividné, že tito lidé už nežijí, ale o pozemky se v dědictví dosud nikdo nepřihlásil. Již ale běží celkem desetiletá lhůta k tomu, aby se případní dědicové přihlásili. Za sedm let po jejím uplynutí k 31. prosinci 2023 parcely připadnou státu. Vydržením.

„Většinou jde o nějaké nemovitosti nebo parcely, které byly opomenuty v dědickém řízení nebo se jich neujal stát, když vlastník zemřel bez dědiců, v menším počtu případů může jít i o přetrvávající problémy z poválečných konfiskací majetku,“ řekl Právu předseda Českého úřadu zeměměřického a katastrálního Karel Večeře. Konkrétní případy řeší Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM).

Katastr mu už předal údaje o 160 tisících osobách bez dostatečné identifikace. Zasahují 210 tisíc pozemků a šest tisíc staveb. Zhruba deset tisíc nemovitostí je zapsáno na zcela neznámé vlastníky. Co se úhrnné plochy týče, představují parcely s nejasnými vlastníky přes 40 tisíc hektarů, z čehož orná půda činí 27 000 hektarů, lesy 11 000 hektarů a trvalý travní porost 5000 hektarů.

Podle generální ředitelky ÚZSVM Kateřiny Arajmu nejasný vlastník, byť je třeba i menšinový, ovšem značně komplikuje možnost na pozemku stavět nebo vybudovat vodovody, kanalizaci, cyklostezky a další infrastrukturu potřebnou pro rozvoj obcí. Nový občanský zákoník, platný od roku 2014, proto stanovuje, že pokud je nemovitost opuštěná, připadne po deseti letech státu.

„Zaměňovat to však s vyvlastněním by byl velký omyl. Takovou nemovitost stát nikomu nebere, ale začne se o ni starat poté, co ji vlastník opustil a nestará se o ni  mnoho let,“ dodal pro Právo Večeře.

U 120 tisíc osob zná katastr datum úmrtí, ale dosud není vypořádáno dědictví. Z toho 52 tisíc osob jsou cizinci a u 47 tisíc jsou údaje o narození, ale dosud se je nepodařilo ztotožnit s registrem osob. Zbývá oněch 162 tisíc lidí předaných ÚZSVM, pro které je v katastru zapsáno věcné právo, ale katastr nemá jejich dostatečnou identifikaci.

„Zpravidla známe jméno a příjmení z pozemkové knihy, a to je všechno,“ vysvětlil Večeře. Zdůraznil, že tento problém mají pozemkové evidence všude na světě a liší se to jen rozsahem. ÚZSVM zatím vyřešil zhruba deset procent nejasných vlastnictví, tedy 16 tisíc.

Obvykle podle Večeře „jde o malé pozemky nízké hodnoty, ojediněle i s nějakou stavbou“. Velmi často se jedná o spoluvlastnické podíly. Největší výskyt je ve Zlínském kraji a Jihomoravském kraji při hranicích se Slovenskem, kde je mnoho malých spoluvlastnických podílů na zemědělských a lesních pozemcích.

Seznam nemovitostí s nedostatečně identifikovanými vlastníky zveřejňuje ÚZSVM. Dal podnět k zahájení přibližně deseti tisíc dědických řízení. Tak činí i katastr, ale pouze v případech, kdy může v evidenci obyvatel zjistit údaje o úmrtí osoby a od úmrtí uplynula dlouhá doba. Za poslední tři roky katastr inicioval 46 tisíc dědických řízení.

Nejčastějším výsledkem šetření nejasného vlastnictví pozemku je zahájení dědického řízení (58 procent případů), následuje závěr, že prošetřovaná nemovitost je ve vlastnictví České republiky (12 procent případů), a v devíti procentech se přihlásil vlastník sám.

Nejvíce nemovitostí s nedostatečně identifikovanými vlastníky se nachází v Jihomoravském kraji v okresech Břeclav (48 252) a Hodonín (44 822). Seznam nedostatečně identifikovatelných vlastníků zveřejňuje ÚZSVM na svých webových stránkách.

K 1. 2. 2017 obsahoval 449 756 položek. Jednu položku může vlastnit více nedostatečně identifikovaných vlastníků, stejně tak jeden nedostatečně identifikovaný vlastník může vlastnit několik různých nemovitostí.