Hlavní obsah

Demonstranti se domáhali vstupu k Hradu, nepustili tam ani Kalouska

Aktualizováno

Stovky demonstrantů proti čínské lidskoprávní politice, kteří odpoledne protestovali na Kampě, se v úterý vpodvečer dožadovali vstupu na Hradčanské náměstí. Pochodu se zúčastnili i předseda TOP 09 Miroslav Kalousek či europoslanec Jaromír Štětina. Ani ti se však přes policisty, kteří průchodu k Hradu brání, nedostali. Policie prostor uzavřela pro vozidla i chodce.

Foto: Petr Hloušek, Právo

Rozzlobený předseda TOP 09 Miroslav Kalousek při pochodu k Hradčanskému náměstí. Vpravo europoslanec Jaromír Štětina

Článek

"Stojím tu jako svobodný občan na veřejné komunikaci a policejní kordon mi brání v tom, abych prošel. Chovají se ke mně slušně, ale zřejmě představuji bezpečnostní riziko," řekl Právu Kalousek.

Předseda TOP 09 při pochodu držel v ruce tibetskou vlajku. Lidé skandovali "Máme na to právo!". Kalousek jim odpovídal "Máte na to právo". "Já a europoslanec Jaromír Štětina jsme požádali bezpečnostní složky, abychom mohli projít, protože jsme státní činitelé a žádná represivní moc nám nesmí bránit ve svobodném pohybu," řekl protestujícím a vysloužil si bouřlivý potlesk.

Foto: Jana Knechtlová, ČTK

Předseda TOP 09 Miroslav Kalousek s tibetskou vlajkou a europoslanec Jaromír Štětina s českou vlajkou se snaží v Loretánské ulici neúspěšně projít skrz zástup policistů na protestní akci proti čínskému prezidentovi Si Ťin-pchingovi.

Podle mluvčího prezidenta Miloše Zemana Jiřího Ovčáčka byl policejní zákrok profesionální.

Pražská policie na dotaz Práva v podvečer problémy nekomentovala s tím, že akce stále probíhá. Kolem půl deváté večer sdělila, že požádala pražský magistrát v rámci bezpečnostních opatření během, návštěvy čínského prezidenta o příslušné rozhodnutí. Ten jí vyhověl a  prostor Hradčanského náměstí byl uzavřen.

„Uvedený prostor tak přestal být po tuto dobu veřejným prostranstvím a svolavatel se tak nemohl dovolávat svého práva konat zde shromáždění,” sdělila pražská policejní mluvčí Andrea Zoulová.

Podle ní antikonfliktní tým s účastníky shromáždění vyjednával a upozorňoval je na to, že právo shromažďovací je nevymahatelné.

Kocáb, Bursík, Schwarzenberg...

Kromě Kalouska byl v čele demonstrantů také pořadatel tichého shromáždění, protibetský aktivista a bývalý politik Martin Bursík nebo někdejší politik Michael Kocáb. Podpořit protestující přišel také exministr zahraničí Karel Schwarzenberg.

"Protestujeme proti režimu, který potlačuje menšiny, popravuje, zavírá nesčetné lidi do táborů a vězení," řekl v krátkém projevu do megafonu. "Musíme všem lidem vysvětlovat, že nejde o nepřátelství vůči Číně, nýbrž nepřátelství vůči tyranii," dodal.

Příchod Schwarzenberga do středu průvodu provázel potlesk a skandování hesla "Karel na Hrad!". Bývalý šéf české diplomacie se důrazně ohradil proti postoji prezidenta Miloše Zemana k Číně. Kritizoval ho i za to, že čínskou hlavu státu přijal na zámku v Lánech. "Netušil jsem, že pětadvacet let po slavném listopadu se tady budeme klanět diktátorovi," prohlásil. "Je to nedůstojné naší republiky, nedůstojné Hradu, a to že byl pozván diktátor do Lán, kde pobýval Masaryk a Havel, to je opravdu ostudné divadlo," řekl Schwarzenberg.

Policie i přes naléhání politiků odmítla kvůli bezpečnosti cestu na Hradčanské náměstí uvolnit. Kolem 18:00 se organizátoři rozhodli, že se průvod přesune k nedalekému Pohořelci do parku Maxe van der Stoela. Dorazilo tam několik set lidí.

Foto: Petr Hloušek, Právo

Demonstrace na podporu Tibetu u Hradčanského náměstí

Bursík ČTK řekl, že zákazem vstupu na Hradčanské náměstí byla porušena lidská práva. Demonstrace podle něj byla řádně nahlášena. Police podle něj svévolně uzavřela náměstí a neumožnila, aby se shromáždění konalo. "Snažili jsme se s nimi vyjednávat, to k ničemu nevedlo," uvedl.

"My žijeme v demokracii, ve svobodné zemi a kvůli návštěvě předsedy čínské komunistické strany, který přijel z totalitní země, kde porušují lidská práva, zabíjejí lidi, lidé mizí, kvůli tomu se nenecháme omezovat na našich právech," řekl také. Kvůli postupu police hodlá podat žalobu, zákazem demonstrace podle něj porušila ústavně zaručené právo na shromažďování.

Reklama

Výběr článků

Načítám