Hlavní obsah

PŘEHLEDNĚ: Sobotní demonstrace Milionu chvilek na Letné

Na 21. března 2026 je ohlášeno shromáždění na pražské Letné pod heslem „Nenechme si ukrást budoucnost“, které svolává spolek Milion chvilek pro demokracii. Organizátoři varují před oslabováním demokratických institucí, tlakem na veřejnoprávní média i škrty ve výdajích na obranu. Organizátoři očekávají účast ve stovkách tisíc lidí.

Foto: Michal Kamaryt, ČTK

Demonstrace upořádaná 16. listopadu na Letenské pláni v Praze spolkem Milion chvilek. Demonstrace navázala na protesty za odstoupení premiéra Andreje Babiše (ANO) a za nezávislou justici z dubna, května a června. Archivní snímek.

Článek

Kdy, kde a kdo demonstraci pořádá

  • Začátek akce: sobota 21. března v 15:00
  • Místo konání: pražská Letná
  • Organizátor: Milion chvilek

Akce navazuje na demonstraci na podporu prezidenta z února letošního roku, při které až 90 tisíc lidí zaplnilo Staroměstské náměstí a nejbližší okolí. Letná je spojená jak s událostmi roku 1989, tak i s dvěma demonstracemi Milionu chvilek v roce 2019. 

V přehledu oznámených shromáždění vedeném Magistrátem hl. m. Prahy je uveden čas 15:00–17:00 a tentýž dokument uvádí předpokládaný počet účastníků v rozmezí 250 000 až 500 000 lidí. Přesný program zatím nebyl představen.

Proč se demonstruje

Akce zmiňuje konkrétní kroky vlády, proti kterým se vymezuje, zejména škrtání výdajů na obranu a ohrožení veřejnoprávních médií. Zároveň je ale vidět, že demonstrace má širší rozměr. Nejde jen o protest proti několika konkrétním krokům vlády, ale o občanské vystoupení na obranu demokratických institucí a liberální demokracie, aby Česká republika nenastoupila na „slovenskou a maďarskou cestu“. Jak Maďarsko, tak Slovensko zažily oslabování pojistek moci - například omezování svobodných médií a nezávislosti justice - které vedou ke koncentraci moci.

Kauzy a sporné kroky, na které událost odkazuje

Zestátnění veřejnoprávních médií

  • Vláda oznámila, že zruší koncesionářské poplatky a představí nový model financování ze státního rozpočtu. Kritici varují, že se veřejnoprávní média začnou být existenčně závislá na politicích, kteří každý rok rozhodují o penězích. To, že dosud peníze nešly přes politické rozhodování vlády, zajišťovalo těmto médiím politickou nezávislost. V kombinaci s tím, že nový model nebyl dosud představen, vzniká u kritiků dojem, že nejde jen o technickou změnu financování, ale o získání politické páky, jako se to stalo na Slovensku a v Maďarsku.

Škrtání výdajů na obranu

  • Na haagském summitu NATO v roce 2025 členské země přijaly cíl do roku 2035 dávat 5 % HDP na obranu, zároveň mají předkládat věrohodnou postupnou cestu, jak se na tuto částku dostanou. Babišova vláda obranný rozpočet seškrtala s odůvodněním, že peníze jsou potřeba na udržení životní úrovně, zdravotnictví a sociální systém. Kritici upozorňují, že tím podkopává modernizaci i fungování armády, důvěru spojenců i vlastní bezpečnostní jistotu v době, kdy NATO žádá pravý opak a kdy se zhoršila světová bezpečnostní situace, zejména kvůli ruské agresi na Ukrajině.

Personální změny na úřadech

  • V prosinci vláda schválila rušení stovek míst na úřadech a kritiku vyvolala zejména reorganizace na ministerstvu zahraničí pod vedením Petra Macinky. Odbory a část opozice varovaly, že změny jsou narychlo, bez dostatečných analýz a že mohou ohrozit chod úřadu. Podle odborníků se oslabuje význam zákona o státní službě, který chránil úředníky před politickým tlakem.

Imunita pro Babiše a Okamuru

  • Sněmovna v březnu nevydala Andreje Babiše ani Tomia Okamuru k trestnímu stíhání, oba tedy zůstali chráněni poslaneckou imunitou. U Babiše šlo o stíhání kvůli kauze Čapí hnízdo, tedy podezření z dotačního podvodu kvůli zhruba dvoumilionové evropské dotaci, u Okamury o stíhání v souvislosti s předvolebními plakáty SPD, které policie a žalobci spojovali s podněcováním k nenávisti.

O Milionu chvilek pro demokracii

Milion chvilek pro demokracii je občanská iniciativa fungující právně jako spolek Milion Chvilek, z. s., jehož deklarovaným účelem je podpora demokratické kultury, občanské angažovanosti a veřejné diskuse v Česku.

Spolek vznikl na přelomu let 2017 a 2018. Jeho předsedou je Mikuláš Minář.

Financování podle samotného spolku stojí hlavně na dobrovolných darech soukromých dárců posílaných na transparentní účet, přes Darujme.cz a na běžný účet, přičemž spolek uvádí, že dárci nemohou určovat kroky spolku. Spolek zveřejňuje i větší individuální dary a podává výroční zprávy.

Po vzniku iniciativy po volbách 2017 následovala petiční kampaň a v roce 2018 první větší demonstrace, které mířily na Babišův střet zájmů, kauzu Čapí hnízdo a požadavek jeho odstoupení; v dalších měsících a letech se témata rozšířila i na obranu nezávislé justice a médií veřejné služby.

Za největší demonstraci Milionu chvilek je běžně považována Letná 23. června 2019, svolaná kvůli obavám o nezávislost justice. Podle policie se sešlo přes 200 tisíc lidí, podle pořadatelů asi 250 tisíc. Dobové zdroje ji označovaly za největší demonstraci od roku 1989.

Výběr článků

Načítám