Článek
Člověk nemusí být odborník, aby v něm nad původní smlouvou nevzkříslo podezření. Dosti se totiž podobala tunelu na státní peníze, když největší státní investici od dob Temelínu zadala bývalá Zemanova vláda bez výběrového řízení. Náklady na stavbu ostravské dálnice, podle mínění zkušených zahraničních firem, byly větší o několik desítek miliard korun, než "je v kraji obvyklé". Buďto se v plánech počítalo s pozlacenými svodidly, nebo si hejno šíbrů chtělo řádně namazat kapsy. To však přenechejme příslušným orgánům, které se tím zabývají.
Ustoupení od této smlouvy má dva aspekty. Politický a hospodářský. Ten politický: Vladimír Špidla zřejmě pokračuje v přestřihování nitek, které jeho stranu v době opozičněsmluvního vládnutí spojovaly se světem klientelismu, jánabráchismu a nekontrolovatelných klokaních kapes. Odstoupení od smlouvy nám tedy vzdáleně připomíná "akci IPB", tentokrát ovšem do vlastních socialistických řad.
Říznutí to bylo jistě bolestivé, uvědomíme-li si, že čtyři dnešní ministři plus Špidla sám seděli ve vládě, která onu smlouvu schválila. Toto všechno je dobrá zpráva bez jakéhokoliv ale, navíc s třešničkou na dortu. Vládní koalice zvládnutím tohoto háklivého problému zase jednou (nebo že by poprvé?) dokázala, že by mohla dobře spolupracovat.
Začínají však "ale". Lidovecký ministr dopravy Šimonovský slíbil, že dálnici stát postaví o čtyřicet miliard levněji a o rok dříve. Jinak že odstoupí. Za tuto záruku si ovšem ostravští nekoupí ani olízaný turecký med. Předpokládá snad Šimonovský, že bude ministrem až do roku 2008? Na další sliby a na třetí poklepávání základního kamene nikdo už ostravské nenachytá. Tváří se pochopitelně nevrle a kdo by se jim divil? Vždyť po nevalné silnici do regionu zahraniční investice nerady jezdí. Přesvědčit je může jen rychlost, s jakou se vládní záměry budou měnit v betonový dálniční povrch. Další kiks na cestě do Ostravy už si nemůže dovolit žádná česká vláda, o vládě dnešní ani nemluvě.
