Článek
„Účast na preventivních prohlídkách se zlepšuje a zhruba 62 procent české populace na ně chodí. Přesto pořád zbývají čtyři z deseti lidí, kteří na prevenci nepřijdou,“ uvedla zdravotní ředitelka Odborné zdravotní pojišťovny Jitka Vojtová.
O své zdraví dbají více ženy než muži, svědomitější jsou pak mladší ročníky. Nejvzornější jsou děti, respektive jejich rodiče, kteří s nimi na prohlídky chodí. Děti a mladiství do osmnácti let navštěvují pediatra téměř v devadesáti procentech případů. První propad návštěvnosti, často až o třicet procent, nastává v momentě, kdy po dovršení devatenácti let přecházejí k lékaři pro dospělé.
Vůbec nejméně na preventivní prohlídky chodí muži mezi čtyřicátým a padesátým rokem. Svého lékaře v tomto životním období pravidelně navštěvuje pouze 46 procent z nich. Ženy ve stejné věkové kategorii chodí k praktikovi v 55 procentech případů.
Na preventivní prohlídku hrazenou ze zdravotního pojištění má každý dospělý nárok jednou za dva roky. Často při ní lékař odhalí faktory, které zvyšují riziko kardiovaskulárního onemocnění, jako je infarkt myokardu nebo cévní mozková příhoda. Ty jsou nejčastější příčinou úmrtí v Česku.
Rizika podceňované prevence
„Výskyt neinfekčních chronických nemocí je v Česku opravdu vysoký. Dominují mezi nimi onemocnění oběhového systému, z nichž je úplně nejčastější vysoký krevní tlak a cholesterol. Ty sice nebolí, ale představují riziko pro zdraví,“ okomentoval předseda České společnosti pro aterosklerózu Michal Vrablík.
Cholesterol pomáhá tělu zpracovávat tuky. Je to látka důležitá pro tvorbu buněčných membrán, hormonů a vitaminu D. Existují dva základní typy cholesterolu – LDL a HDL.
LDL, kterému se laicky říká špatný cholesterol, se při nadbytku ukládá na cévních stěnách, cévy se kvůli tomu zužují a ztrácejí pružnost, což vede ke vzniku aterosklerózy. Ta může podle lékařů vznikat už v první dekádě života. Dlouhé roky probíhá nenápadně, jenže cévy mezitím pomalu tuhnou.
HDL naproti tomu funguje jako úklidová služba. Sbírá přebytečný LDL cholesterol z buněk a cév a odvádí ho zpět do jater, která ho zpracují nebo skrze žluč vyloučí. Tím chrání tělo před ucpáním cév, tedy i před infarktem a mrtvicí.
Podle odborníků má rizikové hodnoty hladiny LDL v krvi 70 až 80 procent dospělých. Jenže přibližně dvě třetiny z nich o tom vůbec nevědí.
„V mládí sice člověk ještě nepociťuje žádné komplikace, ale postižení cév se už začíná rýsovat. Souvisí to jak s nezdravým životním stylem, tak s genetikou. Jenže motivace ke změně či užívání léků je malá. Máme stále ještě mezery ve zdravotní gramotnosti a pochopením konceptu, že za zdraví je každý zodpovědný sám,“ zdůraznil Vrablík.
„Když totiž dostaneme rizika pod kontrolu včas, tak se lidé pacienty nemusí stát vůbec nebo až výrazně později,“ dodal Vrablík.
