Článek
„Celkově nejde pouze o změnu způsobu financování médií veřejné služby, ale o zásah do základních principů a pojistek svobodného, stabilního a předvídatelného fungování veřejnoprávních médií,“ uvádí média ve společném vyjádření k návrhu nového zákona o médiích veřejné služby.
Zákon, který ministr kultury představil 14. dubna, ruší financování ČT a ČRo skrze koncesionářské poplatky. Od ledna 2027 jim mají peníze plynout ze státního rozpočtu. Televizi má být vyhrazena částka 5 741 826 000 korun, rozhlasu 2 065 766 000 korun, tyto částky se mají každoročně valorizovat o inflaci. Mechanismus vyplácení státních příspěvků však v návrhu chybí.
Nově by ale podle něj peníze mohly veřejnoprávním médiím plynout také z grantů, darů či příspěvků. „To ale znamená, že by část jejich financování mohla záviset třeba na firmách, obcích, krajích nebo jiných dárcích. Takové ustanovení otvírá možnosti vlivu dárců na obsah vysílání. Média veřejné služby proto nemají stát na darech a fundraisingu, ale na pevném, transparentním a předvídatelném financování,“ argumentují média.
Změna financování ČT a ČRo: Spěchal jsem kvůli mediálnímu tlaku, proto ty částky, vysvětluje Klempíř
Připravovaná změna zákona je však komplexnější než pouhé zrušení poplatků. Týká se i fungování a úkolů, které médiím veřejné služby zákon určuje.
„Za největší nedostatky návrhu považujeme zejména to, že ruší dosavadní zákonné zřízení Českého rozhlasu a České televize, aniž by přesvědčivě zajišťoval kontinuitu jejich existence, práv, závazků a vnitřních pravidel,“ uvádí média ve společném vyjádření.
Návrh podle nich mimo jiné ruší oprávnění používat kmitočty pro šíření vysílání, neudává minimální počet vysílacích programů a opomíjí zřizování regionálních studií. Zavádí také povinnost zajistit dostupnost kompletního vysílání ČRo osobám se smyslovým postižením. V praxi však podle prohlášení nelze zajistit, aby rozhlasové vysílání bylo doplněno například titulky nebo tlumočením do znakové řeči pro sluchově postižené.
„Veřejná služba je v pojetí tohoto návrhu redukována na státem určené pořadí činností, v němž je zpravodajství, vzdělávání a kultura nadřazena ostatním formám obsahu a zábava je odsouvána do doplňkové role,“ uvedli. V návrhu však není uvedeno, jak má prioritizace v praxi vypadat, a obávají se proto upozaďování obsahu, jako je publicistika nebo vzdělávací pořady.
Chyb a nejasností je v návrhu podle vyjádření tolik, že „zásadním způsobem nabourává stávající fungující systém fungování médií veřejné služby v ČR a zdaleka nedosahuje kvality stávající právní úpravy a požadavků na právní normu“. Za vhodnou alternativní možnost pro případné změny, které si prosazuje vláda koalice hnutí ANO, SPD a Motoristů, považují novelizaci stávajících zákonů, nikoliv jejich přepracování.
