Článek
Čínské velvyslanectví v Praze v minulosti podobné aktivity označovalo za vměšování se do vnitřních záležitostí Číny.
Volba příštího dalajlamy by se podle Senátu měla uskutečnit „bez nátlaku a vměšování Čínské lidové republiky“. Čínský režim podle senátorů nemá legitimní pravomoc vybrat nástupce současného dalajlamy a jeho zvolení je výhradní záležitostí tibetského lidu. Peking přitom požaduje, aby byl budoucí tibetský duchovní vůdce vybrán v souladu s čínskými zákony a byl čínskou vládou schválen.
Současný devadesátiletý dalajlama loni oznámil, že jeho nástupce bude vybrán mimo čínskou kontrolu, pravděpodobně v Indii. Tam dalajlama žije v exilu v Dharamsále v podhůří Himálaje, kde také sídlí tibetská exilová vláda.
Čína ji neuznává, Tibet považuje za součást čínského území a dalajlamu viní ze separatistických snah. Peking pravidelně protestuje proti setkání českých politiků s představiteli tibetské exilové vlády.
Podle místopředsedkyně Senátu Jitky Seitlové (KDU-ČSL), která středeční stanovisko iniciovala, by výběr nového dalajlamy podle čínských pravidel znamenal dehonestaci a znehodnocení tibetských tradic. „Neměl by takto zvolený představitel žádnou kulturní, náboženskou ani komunitní autenticitu nebo podporu,“ uvedla.
Proti čínskému záměru výběr dalajlamy ovlivnit se podle senátorky už postavili zástupci OSN, Evropský parlament i USA.
Horní parlamentní komora zdůraznila respekt k náboženské svobodě tibetského lidu. Pozastavila se nad novým čínským zákonem o podpoře etnické jednoty a pokroku, jímž se čínský režim otevřeně hlásí k asimilaci, omezování kultury, náboženské svobody nebo vzdělávání v menšinových jazycích.
Tibet obsadila čínská armáda v roce 1950. Peking trvá na tom, že je historicky nedílnou součástí čínského území. Tvrdí, že jeho vláda této oblasti přinesla prosperitu a stabilitu. Čínský komunistický režim odmítá obvinění tibetských exulantů a ochránců lidských práv z represí a porušování lidských práv.
