Článek
Muž umístil na web dva politicky laděné klipy reagující na nabídku práce v továrně, k níž nemá žádný vztah, do nichž zakomponoval záběry z koncentračních táborů. K tomu dva představitele firmy „oblékl“ do nacistických uniforem.
Podle předchozích soudních rozhodnutí musel zaplatit představiteli železáren, jehož vypodobil v uniformě SS a s označením „CAPO Lagerpolizei“ 180 tisíc korun, druhé představitelce společnosti pak 35 tisíc. Muž se proti takovým sumám ohradil s tím, že to pro něj znamená likvidační postup. Proto se se svou stížností obrátil na ÚS.
Senát se soudcem zpravodajem Ludvíkem Davidem dal muži částečně zapravdu, ovšem jen do té míry, že přiznané zadostiučinění u prvního představitele je přehnané a v druhém případě nebylo podle verdiktu potřeba přiznat žádné.
Spojit kritiku podmínek současných zaměstnanců v továrnách s nacistickými tábory je podle ÚS přes čáru. „Koncentrační tábory nebyly pouze místy s velmi tvrdými pracovními podmínkami, ale především nástrojem k masovému zabíjení a úplné dehumanizaci několika milionů lidí,“ připomněli soudci.
Ústavní soud posvětil postup ministerstva u majetkových přiznání politiků
„Videoklipy představují politický projev, kterým stěžovatel kritizuje současný ekonomický systém a jeho dopady na pracovní a životní podmínky nejméně kvalifikovaných zaměstnanců. Politický projev požívá té nejvyšší ochrany, neboť možnost kohokoli vyjádřit se bez strachu z postihu k věcem veřejným a vynášet o nich hodnotící soudy je pro řádné fungování demokracie klíčová. Podle ÚS však stěžovatel zvolil kritiku, která překračuje meze v současné společnosti obecně uznávaných pravidel slušnosti,“ prohlásil soudce David.
Označení představitelů železáren, kteří inzerovali nabídku práce, za velitele v koncentračním táboře, je podle ÚS „vrcholně urážlivé a naprosto nepřijatelné“.
„Znevažování zločinů, kterých se nacismus dopustil, jejich bagatelizací formou označování názorových oponentů za nacisty je třeba vždy jasně odsoudit, ať se jí dopustí kdokoli, tedy ať už je to regionální aktivista typu stěžovatele nebo celostátní politik,“ poznamenal David.
ÚS se ale neztotožnil s tím, jaký verdikt nad dělníkem soudy vynesly. „Konstatování, že uložení povinnosti uhradit částku ve výši 180 tisíc korun osobě s příjmem 20 tisíc korun měsíčně likvidační není, neboť si tato může vzít úvěr, označil ÚS nejen za cynické, ale také argumentačně chybné,“ zkritizovali soudci.
Případ se tak vrací k přerovskému okresnímu soudu.
Ústavní soud otevřel cestu k informacím ze zdravotního systému