Článek
Každý strážce je podle ochranářů jejich nedocenitelným pomocníkem. Kontroluje špatné parkování u CHKO, dohlíží na dodržování zákazu rozdělávání ohňů, svádí nekonečný boj s odpadky; napomíná nepořádné turisty, nebo odpadky sbírá. Díky strážcům jsou všechny informační tabulky v přírodě v pořádku a stezky jsou udržované. Místo sázení pokut se většinou snaží přátelsky domlouvat těm, kteří nevědí, jak se mají v přírodě chovat. To vše zadarmo.
Placené strážce přírody mají v ČR jen národní parky, CHKO si musí vystačit jen s těmi dobrovolnými. Podle ochranářů to chce změnu tak, aby na každé správě chráněné krajinné oblasti byli dva placení profesionální strážci, kteří koordinují dobrovolníky, komunikují se samosprávami a akutně řeší nejpalčivější případy. Co lokalita, to zcela jiný problém.
„U nás na Pálavě je to vjíždění turistů na kolech přímo do přírody tam, kde je to zakázáno. Práce strážce s těmito turisty není jednoduchá. Chce to být schopen turistovi vysvětlit, proč je to, co dělá, špatně pro přírodu,“ uvedl vedoucí CHKO Pálava Jiří Kmet. Momentálně tam mají jen šest strážců. To na CHKO Beskydy dohlíží parta 17 dobrovolníků. Jeden z největších týmů má Moravský kras. Tvoří jej 28 dobrovolných strážců a 12 čekatelů, kteří se na ně zaškolují.
Když se v roce 2016 vrátili po půlstoletí do krasu sokoli stěhovaví, šlo o malý zázrak. Od té doby v něm odchovali bezmála 50 potomků, takže kras už o sokoly jen tak nepřijde. Lví podíl na tom mají dobrovolní strážci, kteří tři měsíce v roce, od půlky března do půlky června, hlídají prostor před skalní stěnou nad jeskyní Býčí skála, kde hnízdí jeden ze sokolích párů.
Tímto vtipným inzerátem hledá správa CHKO Soutok nové strážce přírody.
Na péči o potomky potřebuje klid, jinak by je mohl opustit. I když jsou turistické stezky zahrazené páskami, nestačí to. Většinou u nich postává strážce s dalekohledem. Nikoho sice nepustí dál, ale zájemce nechá prostřednictvím dalekohledu nahlédnout do hnízda na sokolíky.
Když jde Radovan Mezera se svojí partnerkou Danou do služby, plánují si je tak, aby vždy měli čas i na přírodu. Oba jsou řidiči tramvaje u brněnského dopravního podniku a oba ve volných chvílích vyrážejí do Moravského krasu coby dobrovolní strážci. Mimo jiné mapují i život bobrů nebo kormoránů na Jakubově jezeře, kolem něhož projíždějí turisté k Punkevním jeskyním.
Týmy dobrovolných strážců tvoří často bývalí učitelé, jsou mezi nimi řemeslníci a lidé mnoha profesí od tiskaře a skladníka až třeba po lodníka. Početné zastoupení mezi nimi mají čerství penzisté, jimž se nechce vysedávat doma. V CHKO Broumovsko patří mezi strážce i dva pracovníci technických služeb města Adršpach, kteří se starají v jeho okolí o zázemí pro turisty. „Měli zájem, tak jsme je začlenili do týmu,“ řekl zástupce vedoucí CHKO Petr Kuna.
Tím, co mají všichni strážci společné, je jejich láska k přírodě. Za svoji práci mají placku strážce, nášivku s logem své CHKO a v lepším případě bundu.
Strážci přírody z CHKO Poodří.
