Chlubí se cizím peřím, měl koláče bez práce, reagují politici na Babišův přebytek

„Je to z větší části klasické politické chlubení cizím peřím. Za tím výsledkem stojí v první řadě vnější ekonomické vlivy vyvolané ekonomickým růstem a vyšším výběrem daní. Skoro bych se odvážil doplnit, že navzdory vládním překážkám, protože vláda za svoje volební období nic, čím by podporovala ekonomický růst, neudělala,“ řekl Novinkám Tlustý. Růst podle něj není vyvolán vládními, ale vnějšími vlivy.

Šedesát procent zvýšeného výběru daní je podle Tlustého ovlivněno vnějšími ekonomickými vlivy, zbytek si může připisovat ministr financí.

Podobně reagoval i předseda ODS Fiala. Ministr financí Andrej Babiš (ANO)  nemusel podle něj udělat vůbec nic, aby dosáhl přebytku rozpočtu. „Přirovnal bych to k pohádce Hrnečku, vař, kdy český rozpočet vytváří díky kombinaci ekonomického růstu, příjmů z EU a neschopnosti vlády proinvestovat více peněz rozpočtový přebytek. Takový rozpočtový přebytek je ale složité chválit, když není realizován úsporou provozních výdajů státu, ale nedostatkem investiční aktivity vlády,” uvedl Fiala.

Před poklesem investic varoval i Tlustý. Podle něj dramatický pokles investic záhy negativně ovlivní českou ekonomiku.Tlustý se s Babišem neshodl ani na použití přebytku v rozpočtu. Zatímco současný ministr financí jej chce použít na snížení státního dluhu, jeho předchůdce by jej použil ke snížení daní.

„Využil bych je na snížení daní, protože nestojí před námi zrovna optimistická doba. Vnější ekonomické faktory se obracejí proti vývoji české ekonomiky, takže za takové situace, kdy je to možné, bych podnikům, podnikatelům i občanům ulehčil snížením daní,” řekl Tlustý.

Přebytkový rozpočet není zásluhou nynější vlády ani podle bývalého ministra financí a šéfa TOP 09 Miroslava Kalouska. „Celkové číslo je samozřejmě sympatické číslo a na první pohled je to pozitivní zpráva. Bohužel to není výsledkem zodpovědného hospodaření vlády ani to není trend hospodaření vlády. Kdyby to byl trend, tak by na tento rok vláda rozpočtovala vyrovnaný, protože předpokládáme růst, a nikoli s tím obrovským deficitem 60 miliard,“ sdělil Novinkám Kalousek.

Podle něj vznikl přebytek v rozpočtu souhrnem několika mimořádných okolností. Což je podle něj patrné, když se rozeberou příjmy a výdaje. „Tím největším vlivem je příjem z fondů Evropské unie o 65 miliard vyšší, než vláda rozpočtovala. Toto číslo již samo o sobě ten přebytek neguje a je neopakovatelné,“ dodal.

Připustil, že se sice vybralo více peněz na daních, ale to podle něj ovlivnil ekonomický růst, o který se vláda nezasloužila. „Nelze mluvit o vyšší efektivitě výběru zejména DPH, protože tempo růstu výběru DPH je pomalejší než tempo růstu spotřeby. Kdyby se skutečně vybíralo efektivně, tak o kolik by stoupla spotřeba, o tolik by stoupl výběr DPH,“ shrnul Kalousek s tím, že to tedy není efektivní výběr.

Efektivní výběr je podle něj například u sociálního pojištění, které ale nevybírá ministerstvo financí, ale ministerstvo práce a sociálních věcí.

Výdajovou stranu podle něj výrazně ovlivnily nízké investice, přesněji 84 miliard. Vláda podle něj investovala méně než ta jeho v letech 2011 až 2012, tedy v době ekonomické krize. Tehdy prý byly investice trojciferné.

Předseda TOP 09 ovšem souhlasí s rozhodnutím vlády umořit z přebytku rozpočtu státní dluh. „Jsme zjevně limitováni evidentní neschopností vlády efektivně investovat. To prokázala a prokáže to i v příštím roce, takže než ty peníze za každou cenu neefektivně utratit, tak opravdu podporuji návrh ministra financí snížit o ně ten státní dluh,“ řekl Kalousek.

„Vláda sice sklízí některé plody našich investic, ale investuje podstatně méně než my v dobách krize, takže nezasívá pro své nástupce. Je tedy fér, když aspoň o něco sníží celkovou výši státního dluhu a s tím i náklady na obsluhu státního dluhu.“ dodal.

Další exministr financí a nynější předseda vlády Bohuslav Sobotka (ČSSD) je naopak za přebytkový rozpočet rád a považuje ho za úspěch.

Dodal, že díky úspěšné hospodářské politice jeho vláda zastavila zadlužování. Zdůraznil, že se jedná o čtvrtý rozpočtový přebytek v historii. Naposledy byl dosažen v roce 1995.

„Dostáli jsme svému závazku na snižování státního dluhu. Velmi mě těší, že po obnovení hospodářského růstu a snížení nezaměstnanosti se nám daří také výrazně změnit trend hospodaření státu od deficitního k vyrovnanému. Ještě v roce 2013 byl podíl státního dluhu na HDP 41,1 procenta, v roce 2015 už byl 36,7 procenta," sdělil Sobotka.

„Na rozdíl od předchozích pravicových vlád naše vláda předkládá reálné a odpovědné návrhy státních rozpočtů a jejich plnění je schopna zajistit každoročně, dokonce s výraznou rezervou. Pravice naši vládu kritizovala za zvyšování platů a důchodů, ukazuje se ale, že opuštění politiky plošných škrtů byla správná cesta, která podpořila spotřebu domácnosti, a tím i růst HDP," dodal.

Za lepší hospodářské výsledky podle něj také může vyšší zaměstnanost, ekonomický růst a vysoké příjmy z EU. Rekordně nízká nezaměstnanost a navýšení platů také podle něj přispěly ke zvýšení daňových příjmů. Rozhodující přitom podle něj byl úspěch vlády v roce 2015 při dočerpání evropských fondů.

Na Twitteru uvedl, že by chtěl rozpočtový přebytek využít v dalším roce.

Jeho koaliční partner KDU-ČSL zase chce použít část přebytku k investicím. První místopředseda strany Marian Jurečka chce část peněz použít na investice do výstavby vodovodů a čistíren odpadních vod.

„Umím si představit využití těchto peněz také například na odstraňování starých ekologických zátěží na Ostravsku, ale samozřejmě také na podporu rozvoje venkova,“ řekl Jurečka.

Jeho spolustraník a poslanec Jaroslav Klaška by rád peníze investoval do výstavby silnic a dálnic, aby podpořil ekonomiku. Dodal, že návrhy KDU-ČSL přinese na jednání koaliční rady.

Babiš v úterý prezentoval svůj rozpočet, který je poprvé od roku 1995 v přebytku. Původně byl na rok 2016 plánován schodek 70 miliard korun.