Československým letcům, kteří zemřeli v troskách bombardéru, odhalí v Nizozemsku pomník

Slavnostního čtvrtečního odhalení se zúčastní rodiny tehdejší posádky. „Kdyby Vilda žil, chtěl by vzdát čest kamarádům. Jedu tak místo něj,“ sdělila Bufkova neteř Danuše Šmelhausová. Svého strýce si dobře pamatuje. „Velmi si rozuměl s mým tatínkem. Často mluvili o válce. Přede mnou to ale moc neprobírali, abych něco nevybreptala,“ přiznala 74letá Šmelhausová.

Bufka osudný noční let popsal ve své knize. Na palubě s ním tehdy seděli Alois Rozum, Leonhard Smrček, Vilém Konštacký, Jan Hejna a Karel Valach. Bombardér Vickers Wellington zamířil na Brémy.

Při zpáteční cestě ho napadl messerschmitt pilotovaný Egmondem Prinzem zur Lippe-Weissenfeld, německým stíhacím esem. „Zůstal jsem sám. Někde vzadu byli moji kamarádi, mrtví nebo těžce ranění – a já jsem k nim nemohl. Na chvilku jsem ztratil zájem o svou záchranu. Z té podivné apatie mě vytrhla ostrá rána. Explodovala nádrž a hořící motor s kusem křídla se oddělil od trupu a zmizel v prostoru,“ líčil Bufka.

Zážitky později nadiktoval své ženě Blance, matce Ivety Irvingové. „Maminka ho k tomu vlastně dokopala. A vše pak zaznamenávala na psacím stroji, který dodnes opatruji,“ poznamenala Plzeňanka.

Autor v knize zachytil i chvíle, kdy se po pádu letounu dostal do nemocnice. „Tohle si zrovna dost přesně vybavuji. Vilda vyprávěl, jak ho tam navštívil pilot, který ho sestřelil. Strýc pak skončil v německém zajetí, což mu podlomilo zdraví,“ řekla Šmelhausová. Bufka zemřel v roce 1967, ještě předtím stihl vydat už zmíněné paměti.

Oběť jeho spolubojovníků si připomenou už ve čtvrtek v Nizozemsku. Do vesnice Nieuwe Niedorp vyrazí také synovec Leonharda Smrčka Zdeněk. „Loni jsme se účastnili pietního aktu, kdy byly ostatky pětičlenné posádky pohřbeny s vojenskými poctami. Teď budou mít naši českoslovenští letci pomník. Chceme osobně poděkovat všem, kteří na tom mají zásluhu. A také se našim předkům poklonit,“ uvedl Smrček.