Hlavní obsah

Česko podpořilo Chat Control už během hlasování Rady EU

Nebýt jednomyslného rozhodnutí Rady Evropské unie, Chat Control 1.0 by se prodloužení nedočkal. Pro byla i Česká republika. Podle vládních politiků to není problém, pozornost soustředí spíše na jeho trvalého nástupce označovaného jako Chat Control 2.0.

Foto: Shutterstock

Ilustrační foto

Článek

„Česká republika souhlasnou pozici Rady EU v písemné proceduře podpořila v souladu se schválenou rámcovou pozicí ČR. Česko tedy stejně jako Rada podporuje pouze prodloužení navrhované dočasné a již existující výjimky,“ napsal Novinkám ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO).

Evropský parlament (EP) minulý týden schválil prodloužení zmíněné výjimky z legislativy na ochranu elektronické komunikace, pro kterou se vžilo označení Chat Control 1.0, nebo také šmírovací zákon.

Zákon umožňuje poskytovatelům internetových služeb sledovat nešifrovanou soukromou elektronickou komunikaci a hlásit obsah související se sexuálním zneužíváním dětí. Jedná se třeba o chaty na platformách, jako je WhatsApp, Instagram nebo Discord. Sledování ale není povinné.

Výjimka přestala platit letos v dubnu, kdy ji EP odmítl znovu schválit. Rada EU se však 2. července rozhodla znovu otevřít její projednání. Tím se dostala do druhého čtení, ve kterém platí přísnější podmínky pro odmítnutí.

Červencové jednání Rady EU bylo bez osobní účasti, rozhodnutí podle Havlíčka proběhlo písemnou procedurou. Český postoj vycházel z tzv. rámcové pozice, stanoviska, které v zimě schválil Výbor pro EU. Jeho předsedou je premiér Andrej Babiš (ANO), místopředsedou ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a členy jsou další ministři.

Postoj máme pořád stejný

„Nejednalo se o změnu postoje. Rada EU požádala Evropský parlament o opětovné projednání návrhu nařízení proti pohlavnímu zneužívání dětí, protože teď žádný nástroj nemá. Česko postupovalo na základě dlouhodobě schválené rámcové pozice,“ popsal ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO) Novinkám.

Kompletní stanovisko vlády k navrhované legislativě není veřejně dostupné. Výbor pro EU zveřejnil pouze usnesení, v němž dává najevo, že nepovinné hlášení obsahu souvisejícího se zneužíváním dětí podporuje.

Zároveň ale výbor odmítl „jakékoli nepřiměřené zásahy do soukromí legitimních uživatelů online služeb“ a „systematické narušování principů kybernetické bezpečnosti, včetně narušování bezpečnosti šifrování“.

Šmírování pod pláštíkem ochrany dětí

V EU se ovšem aktuálně připravuje i tvrdší varianta přezdívaná Chat Control 2.0. Ta zavádí trvalou a povinnou kontrolu všech internetových platforem dostupných v Unii, a to i těch šifrovaných, jako je třeba konverzace na Messengeru. U ní jsou čeští politici opatrnější.

„Nesouhlasíme s připravovanou Chat Control 2.0, kde jsou nepřijatelné novinky. Ty podle našeho názoru povedou k povinnému šmírování chatovacích služeb pod pláštíkem ‚ochrany dětí‘. Vůči této připravované legislativě máme zásadní výhrady,“ napsal Novinkám ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé).

Podle něj není dočasné dobrovolné řešení v podobě Chat Control 1.0 problém, nicméně je důležité, aby stálá legislativa, která jej nahradí, nebyla škodlivá.

Piráti a SPD naopak odmítají obě verze Chat Control. „Jsem velmi zklamaná i z hlasování svých českých kolegů, kteří ještě nedávno proti Chat Control hlasitě brojili, ale teď se tváří, že o žádné masové sledování nejde,“ komentovala čtvrteční hlasování EP europoslankyně Markéta Gregorová (Piráti).

„SPD vždy prokazatelně hlasovalo v Evropském parlamentu proti takzvané Chat Control a proti šmírování lidí na internetu,“ napsal Novinkám Tomio Okamura (SPD).

První prodloužení Chat Control 1.0 v roce 2024 podpořila i tehdejší vláda Petra Fialy (ODS). To umožnilo její platnost do dubna 2026.

„Česko v roce 2024 na úrovni jednání velvyslanců podpořilo prodloužení prozatímního nařízení, které umožňuje dobrovolnou detekci. Učinila tak většina členských států a cílem bylo zabránit právnímu vakuu, které by nastalo po skončení platnosti prozatímního nařízení,“ řekl Novinkám tehdejší ministr vnitra Vít Rakušan (STAN).

Když letos v dubnu výjimka vypršela, EP její další prodloužení odmítl. Zasáhla však Rada EU, která souhlasila s projednáním v urgentním režimu a tím dostala zákon do druhého čtení. V EP by pro jeho zamítnutí byla potřeba takzvaná absolutní většina, tedy většina všech poslanců EP, ne jen těch přítomných. Nastala tak kuriózní situace, kdy sice přítomná většina zákon odmítla, ale ten i přesto prošel.

Výběr článků

Načítám