Článek
„K tomu vůbec není důvod. Stejně jako jsme neměnili mapy, když přejmenoval Mexický záliv na Americký. Pokud jde o názvy, poslouchají kartografové v první řadě Organizaci spojených národů a její Názvoslovnou komisi. A jak vidíme, ony dokonce ta jeho nařízení nerespektují ani některé americké instituce,“ vysvětlil Jan Ptáček, šéfredaktor Kartografie Praha, společnosti, která v Česku vydává mapy a atlasy.
Trump totiž nemění název nějakého zeměpisného pojmu poprvé. Loni změnil název Mexického zálivu na Americký záliv. Toto označení ale neužívá ani řada amerických médií a institucí včetně zpravodajské agentury AP, se kterou se kvůli tomu prezident dostal do sporu.
Ve stejnou dobu rozhodl také třeba o přejmenování nejvyšší hory Severní Ameriky. Ta dříve nesla jméno Mount McKinley, ale jeho předchůdce Barack Obama ji v roce 2015 přejmenoval na Denali, podle jazyka původních obyvatel. Trump jí ale vrátil název Mount McKinley.
Podle amerikanisty Jakuba Dopierally z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy bylo v tomto případě hlavní motivací politicko-kulturního sporu. „Od Obamy to byla změna směrem k uznání historického nároku domorodého obyvatelstva. S tím Trump v rámci své nacionalistické rétoriky nesouhlasil,“ sdělil Novinkám.
Zato poslední Trumpův pokus o přepis map vychází z obchodních rozepří se severním sousedem. „Je to jeden z kroků v rámci obchodní války, která momentálně probíhá mezi USA a Kanadou. Vzájemně si eskalují celní sazby, zdaňují různé typy zboží. Jde o symbolickou provokaci, kterou se Trump snaží jaksi ponížit Kanadu a pomoci si v rámci těch obchodních jednání,“ uvedl Dopieralla.
Dodal, že i přesto, že Trump tuto změnu prosadil na území Spojených států, záleží na jednotlivých amerických státech, jaké označení budou používat.
„Je diskutabilní, jaké to reálné využívání vůbec bude. Ontarijské jezero vlastně sousedí ve Spojených státech pouze se státem New York a jeho guvernérka už řekla, že ten název uznávat také nebude,“ doplnil Dopieralla.
Trump svým výnosem zaskočil novináře v Bílém domě, protože jeho původní výhružky nebyly brány úplně vážně.
„S okamžitou platností změníme název Ontarijského jezera na Americké jezero,“ řekl ve čtvrtek novinářům v Oválné pracovně.
Následně podepsal výkonný příkaz, kterým vyžaduje, aby americké ministerstvo vnitra do 30 dnů aktualizovalo název jezera v oficiálním americkém systému zeměpisných názvů a zajistilo, aby federální vláda nový název používala.
Změnu dokument vysvětluje tím, že nejhlubší část jezera leží na americké straně, a tvrdí proto, že Spojené státy vlastní většinu objemu jezera. Jezerem však prochází státní hranice mezi Kanadou a USA a větší část jeho plochy leží v Kanadě.


