Článek
Pro návrh hlasovalo 141 ze 157 přítomných poslanců, proti byla pouze SPD. Senát s plánem souhlasil už v srpnu.
„Prioritou nového mandátu je posílení východní hranice NATO,“ shrnula návrh na plénu ministryně obrany Jana Černochová (ODS).
Odkazovala na bod usnesení, podle někoho bude česká armáda moci nasadit v příštích dvou letech na východní hranici Severoatlantické aliance kvůli posílení obrany až 1200 vojáků. Z dokumentu vyplývá, že by vojáci měli za tímto účelem působit v Estonsku, Litvě, Lotyšsku, Polsku, na Slovensku a v Maďarsku.
Nový plán výrazně ovlivnila ruská vojenská invaze na Ukrajinu. Třeba na ochranu diplomatických zájmů na Ukrajině vyšle Česko celkem 20 osob, a to ode dne schválení zákonodárci do konce roku 2024.
Česká republika se zúčastní také několika dalších vojenských akcí, kam pošle české zástupce. Podle plánu to jsou:
- operace Organizace Severoatlantické smlouvy Joint Enterprise v rámci sil KFOR (Kosovo Force) v Kosovu v celkovém počtu do 8 osob
- operace Evropské unie Althea v Bosně a Hercegovině v celkovém počtu do 8 osob
- operace Evropské unie EUNAVFOR MED Irini v celkovém počtu do 5 osob
- mise Organizace spojených národů MINUSMA v Mali v celkovém počtu do 15 osob
- mise Organizace spojených národů UNDOF na Golanských výšinách v celkovém počtu do 5 osob
- mise Multinational Force and Observers na Sinajském poloostrově v celkovém počtu do 20 osob
Návrh současně obsahuje souhlas s pobytem ozbrojených sil států Organizace Severoatlantické smlouvy na území ČR, a to v celkovém počtu do 800 osob.