Článek
Sankční zákon měla vláda podle svého programového prohlášení schválit do konce roku 2023, stalo se tak ale už o rok dřív, prezident Miloš Zeman ho podepsal v prosinci. Situaci urychlila válka na Ukrajině a motivace sankcionovat ruské oligarchy i na státní, nejen na unijní úrovni.
Pavel Latuško, člen běloruské exilové vlády, předložil návrh na uvalení sankcí na dvě běloruské státní instituce. První je KGB – Výbor státní bezpečnosti Běloruské republiky, jediná KGB, která stále existuje. Druhou je GUBOPiK – úřad pro boj proti organizované trestné činnosti a korupci. Obě dvě instituce má pod dohledem vláda v čele s prezidentem Alexandrem Lukašenkem. Obě se prokazatelně dopouštějí protiprávního jednání.
Předsedkyně Sněmovny Markéta Pekarová Adamová vyzvala dopisem ministra zahraničí Jana Lipavského ke zvážení vytvoření sankcí proti těmto dvěma institucím.
Ruský útok z Běloruska není v tomto pololetí pravděpodobný, tvrdí analytici
Jednání s Čechy
Novinky získaly tento dopis exkluzivně k dispozici. Předsedkyně Sněmovny v něm vyzývá, aby Ministerstvo zahraničí „…zvážilo a následně případně vládě předložilo návrh zařazení KGB a GUBOPiK na sankční seznam Evropské unie, případně i na vnitrostátní sankční seznam“.
Pavel Latuško vidí v jednání s Čechy budoucnost: „Potřebujeme podporu Česka, které si také prošlo těžkým obdobím boje za svobodu. Každý Bělorus zná Václava Havla jako zásadní postavu a vůdce boje za svobodu v Evropě,“ uvedl pro Novinky.
Běloruská opozice také už v prosinci předala vládě návrh na stovky konkrétních jmen, na to ale vláda zatím nereagovala.
Tři způsoby, jak odstřihnout Lukašenka. Opozice s nadějí vyhlíží nového českého prezidenta, řekl Novinkám Latuško
