Článek
„Návrh doznal změn,“ vysvětloval proměnu postoje české vlády Fiala. „Stanovisko změníme,“ dodal.
Diskuze nad návrhem, který má primárně bojovat proti zneužívání dětí na internetu, ale jehož součástí je i plošné monitorování komunikace jeho uživatelů na všech komunikačních platformách, bude ještě projednávat vládní výbor pro EU.
Na evropské půdě mají zástupci členských států hlasovat 14. října. Evropský parlament je většinově proti. Přísnou verzi tlačí dánské předsednictví jako svou prioritu.
Čeští politici se začali k šmírování na internetu vyjadřovat ve větší míře poté, když Novinky upozornily, co vše navrhované změny obsahují. Všichni se od podpory návrhu distancovali, později vyšlo najevo, že v době, kdy téma nebylo v centru veřejného zájmu, k prolomení soukromí otevřeli dveře. Tedy až na Piráty, kteří konzistentně proti Chat Control vystupují.
Novinky rovněž jako první napsaly, že to bylo právě ministerstvo vnitra v čele s Vítem Rakušanem (STAN), kdo na změny slyšel a podporovalo je.
Pirátům, ještě v době jejich vládního angažmá, se ale podařilo získat na svou stranu někdejšího vlivného občanského demokrata a ministra spravedlnosti Pavla Blažka, který se proti Chat Control rovněž postavil.
Společnou sílou se jim podařilo posunout názor vlády z kladného stanoviska alespoň na neutrální. Již v roce 2024 pak ODS, ale i hnutí ANO, začali šmírování zpráv v internetové komunikaci brzdit i na plénu Evropského parlamentu, byť původně v roce 2021 ještě podpořili před ochranou soukromí ochranu dětí.
