Rakušan tvrdí, že odmítá plošné šmírování lidí. Za zavřenými dveřmi mluvil jinak, oponuje Profant

Novinky upozornily už v úterý na to, že chce Brusel monitorovat každou zprávu na WhatsAppu, Messengeru, ale například i e-maily. Na článek okamžitě reagovali představitelé vlády, kteří se dušovali, že nic podobného nedopustí.

Prakticky totožný návrh mají nicméně politici na stole opakovaně. A při dřívějších jednáních za zavřenými dveřmi jej někteří současní odpůrci podporovali, jak Novinkám potvrdil Profant.

„V době, kdy jsem byl náměstkem ministra Ivana Bartoše, jsem Chat Control řešil jak u nás, tak na úrovni EU. Z počátku vlády Petra Fialy ministerstvo vnitra aktivně toto téma podporovalo,“ konstatoval Profant s tím, že s Bartošem byli ostře proti.

Jejich názor – tedy odmítavý postoj – sdílelo také ministerstvo průmyslu a obchodu i Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost. „Ministerstvo spravedlnosti bylo laxní,“ prozradil Profant. Po dalších jednáních nakonec Profant s Bartošem přesvědčili k negativnímu stanovisku i někdejšího ministra spravedlnosti Pavla Blažka (exODS), Rakušana prý ale nepřesvědčili.

„Proběhlo několik schůzek s vedením ministerstva vnitra i policie. Některých se účastnil i Vít Rakušan. Vždy Chat Control podporovali. Došlo k dílčím posunům, ale celkově se pozice neposunuly,“ řekl Novinkám Profant.

Samotný Rakušan nicméně tvrdí, že to je jinak – s plošným sledováním totiž nesouhlasí, podporuje pouze boj proti dětské pornografii.

„Podporuji to, abychom hledali efektivní nástroje pro boj proti dětské pornografii na internetu a zlepšovali ochranu našich dětí. Rozhodně ale nesouhlasím s návrhy, které by výrazným způsobem zasahovaly do práva na soukromí a dalších základních práv, které garantují naše i evropské zákony. Proto nepodpořím aktuální znění nařízení,“ reagoval na dotaz Novinek Rakušan.

Na sociálních sítích se během středy začal masivně šířit veřejně dostupný dokument Rady EU z letošního března, který má zaujímat oficiální stanovisko jednotlivých členských zemí k Chat Controlu.

Pochází z letošního března a obsahuje i připomínky české delegace v rámci Pracovní skupiny pro vymáhání práva (LEWP). „Pokud jde o šifrovanou komunikaci, zdá se, že se návrh ubírá správným směrem,“ stojí v poznámkách české reprezentace z letošního března k dané problematice.

„Česká republika se v každém případě domnívá, že by se oznamovací povinnost měla vztahovat na všechny relevantní poskytovatele, nejen na vysoce rizikové služby,“ pobídli čeští zástupci EU.

Na rozdíl od ostatních členských států se ale česká delegace nevyjadřovala celkově k návrhu Chat Controlu, ale pouze k pozměňovacímu polskému návrhu, jak Novinky upozornil Miroslav Jašurek, ředitel odboru komunikace ministerstva vnitra.

Poláci totiž patří dlouhodobě mezi nejhlasitější odpůrce Chat Controlu a v pozměňovacím návrhu požadovali, aby zprávy uživatelů mohly být sledovány a odesílány ochráncům zákona pouze v konkrétních případech s povolením soudu.

Polsko přitom navrhovalo, aby takto monitorovány mohly být pouze vysoce rizikové služby, česká strana chtěla mít se svolením soudu páku na všechny poskytovatele, jak je patrné i z připomínek uvedených výše.

„I nadále platí, že ČR zatím není připravena návrh podpořit. Vzhledem k omezené platnosti stávající právní úpravy je však dle ČR nezbytné pokračovat v práci na dotčené legislativě s cílem nalézt včas dlouhodobé řešení, které zajistí potřebnou rovnováhu mezi vysokou ochranou dětí a právy legitimních uživatelů internetu na soukromí,“ zdůraznil pro Novinky Jašurek.

Návrh Chat Control počítá s tím, že poskytovatelé on-line služeb – od chatovacích aplikací přes cloudová úložiště až po sociální sítě – budou mít zákonnou povinnost prohledávat obsah zpráv a souborů uživatelů. Pokud by algoritmy našly materiály související s dětskou pornografií či zneužíváním nezletilých, byly by tyto informace okamžitě předány příslušným orgánům k dalšímu šetření.