Hlavní obsah

Česká mise do Sýrie už pomáhá s vracením migrantů

O azyl v Česku letos požádalo 37 Syřanů, jen ve dvou případech dostali ochranu. V rozhodnutí, zda má daná osoba u nás nárok na ochranu, totiž úřadům pomáhají poznatky z české mise, která se do Sýrie vypravila loni v létě a zkoumala, jaké části území je možné považovat za bezpečné. Pro srovnání, před dvěma lety bylo podáno 32 žádostí, ochranu tehdy získalo 19 osob.

Foto: Florion Goga, Reuters

Běženci ze Sýrie, ilustrační foto

Článek

Na rozdíl od zbytku Evropy jsou v Česku čísla týkající se Syřanů nízká. Například v Německu jich žije okolo milionu a německý kancléř Friedrich Merz před časem uvedl, že by se jich do rodné země mělo vrátit 80 procent. O významu Sýrie pro řešení evropské migrace opakovaně mluví i premiér Andrej Babiš (ANO).

„Cílem je, aby se Sýrie stala bezpečnou zemí, aby mohly soudy rozhodovat o vracení ilegálních migrantů do země původu,“ prohlásil Babiš například na tiskové konferenci po jednání vlády v polovině října.

Pokud by Sýrie byla označená za bezpečnou zemi, bylo by snazší žádosti Syřanů o azyl odmítnout, případně neprodlužovat azyly již udělované. Právě proto měla loňská česká mise, o jejímž vyslání rozhodl kabinet Petra Fialy (ODS), vytipovat, jaké části syrského území je možné označit za bezpečné.

Minimum žadatelů

Jak potvrdila mluvčí resortu vnitra Hana Malá, poznatky, které mise shromáždila, nyní slouží českým orgánům. „V kombinaci s dalšími informačními zdroji jsou využívány pro přehodnocení dosavadního postupu vůči syrským žadatelům o mezinárodní ochranu a realizaci návratů,“ uvedla Malá a dodala: „Zpráva z mise má vliv na aktuální neudělování mezinárodní ochrany občanům Sýrie nebo neprodlužování dříve udělené mezinárodní ochrany.“

Podle mluvčí je ale každá žádost posuzována individuálně. Hodnotí se nejen oblast původu daného žadatele, ale i národnost, příslušnost k náboženské menšině nebo případné napojení na syrský režim. „Situace v Sýrii se nadále vyvíjí a posuzuje se aktuální situace v oblasti,“ připomněla Malá.

Syřané v Česku nejčastěji dostávají takzvanou doplňkovou ochranu. Ta je určená pro osoby, které sice nesplní podmínky pro udělení azylu, pokud by však došlo k jejich navrácení do vlasti, hrozilo by jim nebezpečí.

Před dvěma lety podali Syřané 32 žádostí, ochran bylo uděleno 19, loni to bylo 27 žádostí, ochrany byly uděleny čtyři. Letos do konce července bylo podáno 37 žádostí, ochrany byly vydány pouze dvě. Azyl nebyl za poslední tři léta udělen nikomu.

O snazší vracení syrských migrantů usilují také další země v Evropské unii. Je pravděpodobné, že při tom využívají i zjištění loňské české mise. Vít Rakušan, ministr vnitra ve Fialově vládě, ji ostatně právě s tímto cílem chystal. „Výsledek chceme prezentovat celé Evropské unii,“ říkal už v polovině roku 2024. Plánovaná mise byla tehdy odložená kvůli pádu režimu Bašára al-Asada v prosinci téhož roku, loni už se však uskutečnila.

Malá na dotaz redakce uvedla pouze to, že „členské státy aktivně hledají způsoby, jak zvýšit počet uskutečněných návratů syrských občanů do země původu“.

Výběr článků

Načítám