Článek
„Důvěra ve vládu je ovšem na velmi nízké úrovni, srovnatelné s obdobím Nečasovy vlády. Poslanecká sněmovna má aktuálně důvěru 24 procent obyvatel, Senát 34 procent. Obě komory parlamentu se dlouhodobě drží pod hranicí 50 procent; momentálně je na tom lépe Senát, což však nebylo vždy pravidlem,“ konstatoval STEM.
Ve srovnání s šetřením z loňského října lze u ústavních institucí, s výjimkou kabinetu, pozorovat mírný pokles. Vláda si drží stálou nízkou důvěru. Výrazně lépe je na tom prezident, jemuž aktuálně důvěřuje 51 procent dotázaných. I důvěra v něj ale meziročně klesla.
ČNB a obecní úřady se shodně těší důvěře 73 procent dotázaných, policie 72 procent a armáda 68 procent lidí.
Důvěra lidí v mezinárodní instituce je dlouhodobě stabilní. Nejvyšší se těší NATO (57 procent). OSN věří 48 procent lidí a Evropské unii 38 procent. Až překvapivou míru stability v důvěře v tyto organizace si STEM vysvětluje patrně malým zájmem Čechů o mezinárodní politiku.
Agentura se dotazovala rovněž na důvěru veřejnosti v Českou televizi. Té věří 43 procent dotázaných, zatímco nedůvěru deklarovalo 58 procent lidí. Sběr dat probíhal ještě před květnovým odvoláním generálního ředitele Jana Součka.
Výrazně vyšší důvěře, kolem 75 procent, se ČT těší u příznivců stran vládní koalice, případně Pirátů. V případě stoupenců hnutí ANO a SPD důvěru deklaruje méně než třetina lidí. Ještě nižší důvěru deklarovali příznivci mimoparlamentních uskupení.
Sběr dat probíhal od 8. do 17. dubna a zapojilo se do něj 1031 respondentů.
