Článek
„Faktickým vyřazením jedné skupiny žáků základních škol z možnosti docházky do spádových škol (což by byl neodvratitelný efekt tzv. vyhrazených zápisů) dochází ke zcela zjevné diskriminaci příslušníků této skupiny při realizaci práva na vzdělávání, a to bez jakýchkoli individuálních důvodů, nýbrž ve zcela plošném rozsahu,“ uvádí návrh, pod kterým jsou za skupinu podepsáni senátoři za TOP 09 Jan Grulich a Jiří Růžička.
Zákon v současnosti umožňuje řediteli základní školy po dohodě se zřizovatelem, tedy nejčastěji obcí či městem, stanovit zvláštní zápis k základnímu vzdělávání výhradně pro cizince s dočasnou ochranou. Tento zápis se koná v termínu od 1. června do 15. července.
Běžné zápisy pro ostatní děti jsou již v dubnu, pokud nicméně škola vyhlásí zvláštní zápis, cizinci s dočasnou ochranou se dřívějšího termínu zúčastnit nemohou. Zřizovatelé tak mohou v rámci svých škol určit, kde se bude speciální zápis konat, čímž ovlivní počet dětí-cizinců v dané škole.
Pozměňovací návrh ve Sněmovně předložila poslankyně ODS Renáta Zajíčková s tím, že naopak pomůže rovnoměrnému rozložení cizinců mezi školami i lepší integraci. Úprava podle poslankyně vycházela ze snahy pomoci školám se zvládnutím množství ukrajinských dětí, senátoři však upozorňují, že není podložená daty, která by efektivitu opatření dokládala.
Protiústavní přílepek?
Návrh na jeho zrušení, který v červenci zaslali Ústavnímu soudu, mimo jiné uvádí, že zvláštní zápisy mohou způsobit vytlačování cizinců ze spádových škol a jejich koncentrování v jedné instituci. Upozorňují také na chyby v samotném legislativním procesu, neboť úprava prošla jako tzv. legislativní přílepek a je podle nich protiústavní.
Senátoři proto apelují na přednostní projednání soudem, aby nebylo možné zvláštní zápisy využít ani pro děti nastupující do školy příští září.
Systém zvláštních zápisů kritizoval již dříve také ombudsman Stanislav Křeček či zmocněnkyně vlády pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková. Přesto ho letos využila řada základních škol například v Praze.
