Článek
Má soudce prvoinstančního soudu Jan Šott možnost rozhodnout i jinak než o vině Andreje Babiše a Jany Nagyové?
Neodpovím vám úplně stoprocentně, to bych musel mít k dispozici spis. V zásadě platí, že v soudním řízení musí soudy nižšího stupně respektovat závěry soudu vyššího, v tomto případě krajský soud rozhodnutí vrchního soudu.
Pokud se vrchní soud vyjádří k některým skutečnostem poměrně jasně, tak nezbývá soudu nižšího stupně než to respektovat, pokud by nevyvstaly nové okolnosti, které by neměl vrchní soud k dispozici. A to v tomto případě asi nepřipadá moc v úvahu, jelikož byly všechny důkazy už několikrát prezentovány, včetně svědeckých výpovědí.
Můj závěr je tedy také takový, že lze odhadnout, že by soud mohl vyslovit vinu na základě pokynů vrchního soudu.
Nebylo neobvyklé už jen to, že se odvolací soud pustil sám do dokazování?
Obecně z hlediska justice to neobvyklé je, že by soudy samy prováděly důkazy. Zejména ve složitějších trestních kauzách si myslím, že to nemusí být úplně výjimečné. Je potřeba si uvědomit, že je to specifická záležitost.
Platí, že vrchní soud si má udělat přímý názor, a pokud pro to nastanou okolnosti, může tak postupovat.
Nemůže to narušit nezávislost soudů? K čemu je tím pádem rozhodnutí nižšího soudu, když to může odvolací soud vyhodnotit opačně a nařídit onomu nižšímu soudu, ať se tím řídí?
Rozumím. Tato otázka se občas znovu a znovu diskutuje. Z minulosti k tomu máme jedno rozhodnutí Ústavního soudu (ÚS), kdy taky docházelo k tzv. ping-pongu mezi soudy. Jeden soud rozhodne nějak, ten vyšší to zruší a rozhodne (čímž se to vrátí k prvoinstančnímu soudu, pozn. red.) jinak a tím se to zacyklí.
Ústavní soud to řešil přímo vůči sobě, kdy se mu neustále vracela jedna kauza zpět. Zrušil tehdy rozhodnutí nižších soudů, ale ony se s tím nevyrovnaly a znovu rozhodly stejně. Ve výsledku ale musí vyšší soud udat tón a přijmout finální rozhodnutí, jinak bychom se nikdy žádného výsledku nedobrali.
Součástí spravedlnosti je i nějaká právní jistota i otázka délky sporu. Což je konkrétně v případě kauzy Čapího hnízda podle mě už za hranou. Pokud něco narušuje důvěru, tak je to ten „ping-pong“ a nekonečné projednávání znovu a znovu.
Jaký vývoj tedy očekávat?
Myšlenkou ÚS bylo, že je systém justice nějak postaven. Z různých dobrých důvodů je možnost odvolání a mimořádných opravných prostředků, abychom co nejlépe dokázali korigovat nesrovnalosti, sjednocovat judikaturu apod. A poslední slovo mají vyšší soudy, v tomto případě vrchní soud.
I kdyby se ve výsledku mýlil, tak musí převážit jeho slovo. Pokud to nezkoriguje Nejvyšší soud, u něhož je možné bránit se dovoláním, nebo Ústavní soud, což se v této kauze může stát, nelze to vyloučit
Takže v tom žádný nebezpečný precedens do budoucna nevidíte? Andrej Babiš mluví o tom, že to ukazuje na neobjektivitu soudů.
Je podstatou systému, že vyšší soud má silnější slovo. Nelze to udělat jinak.
Je tu i další princip, a to je právo na zákonného soudce. To znamená, že pokud nemáte velmi dobré důvody - např. extrémní průtahy či korupce –, není možné, aby vám změnili soudce. To by byl teprve zásah do nezávislosti a poměrně extrémní. Vznikaly by dohady, i kdyby to tak nebylo, že se tam dává soudce, aby rozhodl tak a tak. Pokud to budete respektovat, tak ale hrozí, že se řízení zacyklí.
Nepřijde mi tedy, že by to byl nezvyklý precedens. Možná jde o míru nebo konkrétní vyjádření, neměl jsem ale možnost seznámit se s odůvodněním. Čistě z principu věci mi však přijde, že tady musí do jisté míry nezávislost soudce ustoupit logice systému. Pokud máme systém odvolání, tak musí mít vyšší soud silnější slovo.
Rozumím. Spíš teď půjde asi o to, jak lidem vysvětlit, že prvně soudce Šott uvedl, že se nepodařilo prokázat úmysl spáchat trestný čin, a teď bude muset zřejmě hájit opak.
Obhájí to tak, že bude respektovat názor vrchního soudu, byť s ním nemusí vnitřně úplně souhlasit. Musí to interpretovat tak, jak to staví odvolací soud. Pořád to ale neznamená, že je to konečný názor. Předpokládám, že tam budou využity mimořádné opravné prostředky.
Tato kauza je specifická, což je dáno i zájmem médií a tím, že je to složitá právní kauza týkající se složitých vztahů v obchodní společnosti. Čímž si vysvětluji i to, že se takto mohou názory lišit.
