Článek
Žalobě Novákových vyhověly v letech 2015 a 2016 Městský i Krajský soud v Brně. Dovolání města pak loni odmítl Nejvyšší soud. Verdikt Brnu přinesl povinnost značně snížit hlučnost pořádaných akcí.
Představitelé magistrátu i radnice Brno-střed rozsudek opakovaně označili za příliš přísný, až přehnaný. V ústavní stížnosti město poukazovalo také na problém s veřejnými shromážděními typu demonstrací a protestů, které úřady příliš nemohou ovlivnit.
Akcí pořádejte méně, doporučily soudy
Podle Nejvyššího soudu ale verdikt činí město odpovědným za akce, které samo pořádá, případně pro které veřejné prostranství pronajímá.
„Bez dalšího naopak (verdikt) nedopadá na hluk pocházející od osob užívajících předmětný pozemek na základě obecného užívání veřejného prostranství či na základě ústavně zaručeného práva shromažďovacího, obzvláště pokud žalovaný (město Brno) nemůže užívání předmětného pozemku jimi jakkoliv ovlivnit,” stálo v rozhodnutí Nejvyššího soudu.
„S těmito závěry dovolacího soudu Ústavní soud plně souhlasí,” stojí v usnesení ústavních soudců. Stížnost města označili za zjevně neopodstatněnou.