Článek
„Myslím si, že tato země je na tom lépe bez amerického radaru, který by z nás teoreticky mohl udělat terč útoku,“ uvedl bývalý ministr zahraničí a podporovatel iniciativy Jan Kavan.
Stejně to vidí také imunolog Václav Hořejší: „Přítomnost strategicky významného amerického zařízení na našem území by v případě nějakého amerického konfliktu pro nás byla ohrožením.“ I on v roce 2006 iniciativu Ne základnám podpořil.
Opačný názor má expert na mezinárodní vztahy z Fakulty sociálních věd UK Vlastislav Bříza mladší. Podle něj na vojenskou základnu na území NATO nikdo nikdy nezaútočil, i z toho důvodu jsou tyto argumenty liché. „Je to nesmysl. Protože čím méně budeme bráněni, tím spíše budeme napadnutelní,“ řekl.
Zmínil řadu evropských států, kde vojenské základny USA jsou, mimo jiné i Polsko. „Copak ji někdy někdo napadl? Vždyť je to absurdní. Touto optikou by nevzniklo nikdy nic a my bychom se rovnou mohli vzdát,“ zdůraznil expert.
Podle něj je Česko součástí nejúspěšnější obranné aliance v dějinách. Ta doposud dokázala odradit kohokoliv, kdo by na ni chtěl zaútočit. „A v tom je právě její výhoda a síla. Musíme být natolik silní a odhodlaní se bránit, aby nás nikdo nenapadl. A to plní NATO mistrně,“ uzavřel Bříza.
Konec v parlamentu
Iniciativa Ne základnám vznikla v červenci 2006 v reakci na zprávy, že vláda Mirka Topolánka (ODS) vede s americkou administrativou George W. Bushe mladšího jednání o vojenské základně na českém území. Signatáři iniciativy požadovali, aby o věci rozhodlo celostátní referendum.
Následně v polovině ledna 2007 Washington oficiálně požádal Prahu o zahájení jednání. A v červenci dalšího roku pak v Praze podepsal tehdejší ministr zahraničí Karel Schwarzenberg s šéfkou americké diplomacie Condoleezzou Riceovou smlouvu o umístění radaru v tehdejším vojenském prostoru Brdy.