Článek
„Ministerstvo školství má pro příští rok mířit alespoň na 320 miliard korun, které odpovídají čtyřem procentům HDP, ale to je opravdu pohádkové číslo,“ myslí si analytik PAQ Research Karel Gargulák.
„Bude to velký boj a osekávání, ale klíčové je obhájit alespoň stejnou výši rozpočtu jako letos, a to i po převodu financování nepedagogů. Tak by vláda mohla zaplatit závazky, které udělala,“ dodal realističtější výhled, který však předběžným číslům neodpovídá.
Obává se proto, že školství přijde vzhledem k jiným prioritám vlády, jako je obrana či doprava, zkrátka.
Převod financování nepedagogů je součástí velké školské novely, která od 1. ledna 2026 stanovuje zřizovatelům škol povinnost financovat práci nepedagogických pracovníků, jako jsou například hospodářky, školníci nebo uklízečky.
Ze státního rozpočtu na to mají obce a kraje získat cca 32,4 miliardy korun navíc, které už neprotečou skrz rozpočet MŠMT, ale přerozdělí se přes rozpočtové určení daní. Ekonom a výkonný ředitel institutu IDEA Daniel Münich v tom vidí příležitost, díky které i menší rozpočet může pokrýt například vyšší platy učitelů nebo rozvoj vědy.
275 miliard korun bude za dané situace vlastně docela dobrý peníz
„Pokud pro rok 2026 ministerstvo školství dostane celkem 275 miliard korun, tak to vlastně bude za dané situace docela dobrý peníz, protože tam bude navíc 32 miliard, které nebude muset posílat na nepedagogy a ostatní neinvestiční výdaje,“ sdělil Novinkám.
„Když už nebudou moci ředitelé doplácet platy nepedagogů z peněz na pedagogy, pak se možná i trochu zvednou relativní platy učitelů z těch současných asi 110 procent průměrné mzdy v ekonomice,“ naznačil další potenciální pozitivum Münich.
Školská novela nicméně obsahuje řadu opatření, která si vyžádají další investice. Jde například o peníze na další pedagogické pozice, jako jsou sociální a speciální pedagogové, školní psychologové nebo podpora škol, které vzdělávají děti z vyloučených lokalit či naopak nadané žáky. Jen na to je podle Garguláka potřeba alespoň jedna miliarda korun.
Důvěra v ohrožení
„Velká novela prošla i s ohledem na velkou důvěru školského sektoru, a kdyby se ukázalo, že za tím nejsou žádné peníze, tak by to byla velká zrada a velký neúspěch pro vládu,“ domnívá se Gargulák.
Resort školství v současnosti pracuje s předběžným návrhem rozpočtu na příští rok, který mu na začátku prázdnin zaslalo ministerstvo financí. Jeho výši proto mluvčí Veronika Lucká Loosová odmítla komentovat.
„Poté, co ministerstvo financí zveřejní finální návrh rozpočtu pro rok 2026, budeme se k němu moci následně vyjádřit,“ uvedla. Ministerstvo financí podle mluvčího Ondřeje Macury ukáže návrh na konci srpna a vláda o něm následně bude jednat v průběhu září.
Ministr školství Mikuláš Bek (STAN) dříve Novinkám řekl, že diskuse nad státním rozpočtem se bude pravděpodobně soustředit okolo financování podpůrných pozic zavedených novelou a peněz pro vysoké školy.
„Očekávám, že v případě školství bude největší část politické diskuse o tom, jak se bude vyvíjet rozpočet vysokých škol,“ uvedl Bek pro Novinky na konci června s tím, že by si pro vysoké školy přál navýšení o deset procent, tedy asi o 3,5 miliardy korun.
Konkrétně vysoké školství je podle expertů dlouhodobě podfinancované. Vloni se kapitolu podařilo navýšit o čtyři miliardy korun, nicméně Rada vysokých škol dále žádá o navýšení na rok 2026 alespoň o šest miliard korun, které v rozpočtu stále chybí.
Vysoké školy bijí na poplach
„Pokud dostanou méně než těchto šest miliard korun, nebudou vysoké školy schopné zajistit dostatečnou úroveň mezd, což může vést k odchodu perspektivních a klíčových zaměstnanců. Celkově pak může dojít ke snížení dostupnosti studijní nabídky, a to i ve vysoce poptávaných oborech,“ varovala ředitelka Agentury Rady vysokých škol Michaela Schwarzová.
Navýšení prostředků pro vysoké školy je důležité i vzhledem k nedostatku učitelů nebo zdravotníků, což dlouhodobě zdůrazňuje i ministr školství.
„Potřebujeme větší kapacitu vysokých škol. Prioritou proto bude zajistit dostatečné prostředky na to, aby mohly přijmout o něco více studentů než v minulém roce a zejména abychom pokryli společenskou objednávku po některých studijních oborech, například jde o nelékařské zdravotnické obory,“ nechal se slyšet Bek.
