Baťovský most jde k zemi, rozhodl kraj

Jde o samostatnou mostní konstrukci, přes kterou hodlal Jan Antonín Baťa vést napojení lázní Luhačovic do Zlína, k plánované dálnici protínající Československo a Podkarpatskou Ukrajinu od Chebu až po Velký Bočkov na dnešní ukrajinsko-rumunské hranici.

Ke stavbě v těchto dnech přijíždí množství lidí, naposledy si ji chtějí zvěčnit. „Je to velká chyba. Jakmile jsem zjistil, že půjde k zemi, hned jsem přijel. Zachoval bych tuto stavbu jako technickou památku. Měli bychom si více vážit podobných staveb, které nám připomínají naši historii. Investují se peníze do rekonstrukcí staveb v horším stavu a většího stáří, tak proč někomu leží v žaludku zrovna tento most?“ ptá se Pavel Šmíra z Vyškova.

Podobně hovořil i další místní občan Michal Tetour. „Byl bych pro zachování této stavby, ale kraj bohužel rozhodl jinak. Patří k naší vesnici. Jde o technickou památku, i když není památkově chráněna. Nikde jinde z Baťovy dálnice podobný stavební prvek a ještě takto na očích, neschovaný v lese, neobjevíte.“

Podle archeologa Jiřího Janála jde o nejznámější stavbu připomínající nedokončenou Baťovu dálnici. „Jeho zbouráním opět ztratíme něco z naší minulosti,“ pokrčil rameny archeolog.

Pro sebe si svůj názor na rozdíl od obyvatel Ludkovic nechal starosta Stanislav Bartoš (TJ Ludkovice): „Už dvacet let se s novináři nebavím. A nevím, proč bych na tom měl teď něco měnit,“ reagoval pouze.

Demolici mostu postaveného v roce 1940 schválil Zlínský kraj coby vlastník v září v roce 2021 na základě odborného posudku.

„Beton se drolí a mohl by být nebezpečný pro projíždějící auta. To jsme nechtěli riskovat. V tomto případě musí nostalgie ustoupit zdravému rozumu,“ sdělil Právu hejtman Zlínského kraje Radim Holiš (ANO).

Mostní monument je přitom o pár let mladší než takzvaný Baťův mrakodrap postavený rovněž z betonu mezi lety 1936 a 1938. Tato budova je nyní sídlem Zlínského kraje.

Demoliční firma si na bourání vyhradila termín od 14. do 31. srpna. „Stav betonového objektu zhodnotila odborná mostní diagnostika šestým stupněm ze sedmi, tedy jako velmi špatný. Beton po více než osmdesáti letech působení povětrnostních vlivů je silně zvětralý a hrozí, že by se mohl ještě více drolit,“ vysvětlil mluvčí Ředitelství silnic Zlínského kraje Vojtěch Cekota.

V Ludkovicích tak z baťovské éry zůstanou už jen menší most přes potok, náspy a několik zhruba desetimetrových betonových silničních propustí tvořících jen val nad terénem.

Po celé České republice je rozeseto několik víceméně známých artefaktů Baťovy dálnice či dalších snah o vybudování rychlostních silnic z přelomu 30. a 40. let ­20. století. Ty se sice dočkaly zahájení prací, ale jejich stavba nikdy nebyla dokončena.

„Byla by namístě vize takovou stavbu zachovat a využít ji pro destinační marketing kraje, Ludkovice by z toho mohly profitovat. Ale je to věcí odborníků, kteří o tom rozhodují. Bude to jejich nejlepší pracovní rozhodnutí a v případě, že by stavbu nebylo nutné bourat, pak i věc svědomí,“ dodal Petr Kopčil z Nadace Jana Antonína Bati.