Armáda nereklamovala průstřelné vesty za čtvrt miliardy. Místo toho fabulovala na sítích

Okamžité stažení vest nařídil šéf výstrojní služby generál Robert Bielený. „Na základě zkoušek k prodloužení životnosti balistické ochrany vesty VOBU 2016 roku výroby 2020 vydávám pokyn k zákazu používání,“ stojí v dokumentu, který má redakce k dispozici.

Vesta, kterou dodává královéhradecká společnost Argun, má vojáka ochránit proti střelám z ručních zbraní a proti střepinám z granátů. Podle armády byla ale při pravidelných kontrolních zkouškách odolnosti po pěti letech kompletně prostřelena. Vystřelený náboj prošel skrze celou testovanou vestu. Smlouva přitom uvádí, že vesta má sloužit deset let.

Novinky s tímto zjištěním konfrontovaly armádu, bohužel dlouhou dobu bez reakce. Až po publikaci článku se proti němu okamžitě ohradila na síti X.

„Pozoruhodná zpráva – až na to, že je to celé jinak. Vesty první generace (VOBU I) nebyly v půlce životnosti, ale na jejím úplném konci. Životnost používaných balistických vest je standardně 5 let,“ píše se mimo jiné v příspěvku.

Redakcí oslovení právníci však po analýze smluv dospěli k závěru, že záruka je desetiletá.

Vysvětlením může být, že si armáda mylně vyhodnotila obsah smluvních dokumentů. V příloze kupní smlouvy číslo 2, kde jsou detailně rozebrány parametry vest, je také zmíněna záruka. Uvádí se zde minimální doba použitelnosti po vyskladnění v době pěti let.

Právě tímto bodem z přílohy smlouvy se armáda na síti X obhajuje. „K hodnocení smlouvy je třeba číst ji jako celek. V jejích jiných částech jsou zmíněny určující takticko-technické podmínky, které definují garanci jakosti vest - až 10 let životnosti v případě jejich skladování anebo pět let při jejich používání,“ uvádí se na oficiálním armádním účtu.

Tvrzení armády ale nemá žádnou faktickou oporu. Naopak, je zavádějící a vzbuzuje dojem, že armáda sama vlastně ani pořádně nezná skutečné detaily smlouvy na dodávky balistických vest v celkové výši přes čtvrt miliardy korun.

Ve smlouvě, která je veřejně dostupná v registru smluv, se jednoznačně uvádí délka záruky. Doslova se v ní píše, že po dobu deseti let se nesmí snížit užitné vlastnosti vesty, včetně ochranných. Navíc může být vesta až pět let uskladněna v armádních skladech.

„Z pohledu obecné právní úpravy dle občanského zákoníku platí, že v případě rozporu mezi obsahem samotné smlouvy a obsahem jejích příloh, jako například technických nebo obchodních podmínek, má přednost výslovné znění smluvního ujednání,“ říká královéhradecký advokát Zdeněk Cvejn, který má rozsáhlé zkušenosti při tvorbě obchodních smluv.

To podle něj platí i v případě existence rozdílných záruk. „V případě, že existují různá prohlášení či dokumenty, které určují odlišné záruční doby, platí podle § 2114 odst. 2 občanského zákoníku zásada, že se uplatní ta nejdelší z nich, není-li výslovně dohodnuto jinak. Z těchto obecných principů tedy vyplývá, že výslovné ujednání ve smlouvě má přednost před technickou nebo obchodní přílohou, záruku za jakost lze poskytnout i ve větším rozsahu, než požadují technické podmínky, a v případě více vyjádřených záručních lhůt platí ta nejdelší,“ dodává.

Cvejnova slova potvrzuje i další právník, který ale působí v obranném průmyslu a nepřál si být jmenován. „V příloze č. 2 není uvedeno, že by měly vesty životnost 5 let, ale že musí zachovat stanovenou balistickou odolnost při používání po dobu minimálně šedesáti měsíců,“ reagoval. Zákon podle něj hovoří jednoznačně: „Podle občanského zákoníku platí, že určují-li prohlášení o záruce různé záruční doby, platí doba z nich nejdelší.“

Při pravidelných kontrolních zkouškách odolnosti se používá nošené vybavení, nikoliv nové kusy. Prostřelená vesta tak mohla „sloužit“ vojákům třeba při zahraničních operacích.

Podle smlouvy měla armáda po zjištění závady, například průstřelu, okamžitě jednat a výrobci skutečnost oznámit. To se nestalo. „Bohužel, nemáme vůbec žádné informace k jakémukoli testování VOBU ani žádné informace ze strany AČR. O této situaci nic nevíme,“ odpověděl redakci výrobce Argun.

Tendr v hodnotě 255 milionů korun byl rozdělen na několik dodávek mezi lety 2017 a 2020. Smlouvu obrana podepsala v době, kdy v jejím čele stála ministryně za ANO Karla Šlechtová. Celkem firma dodala vojákům 5500 vest. V poslední dodávce z roku 2020, kde byla odhalena při zkoušce závada v podobě prostřelení, bylo 1500 vest. Všechny nyní míří zpět do armádních skladů.